Je potřeba stanovit plán postupného ozdravování městské zeleně, říká ředitel technických služeb

Jak se během začátku letošního roku ukázalo, ať sedí na příbramské radnici kdokoli, jakmile dojde na kácení stromů ve městě, znepřátelí si tím část veřejnosti. Ovšem protesty je většinou ozývají z jiných částí města, než v kterých se kácí, nebo z míst, kde stromy příliš nepřekáží. Na druhou stranu je část veřejnosti, která naopak čas od času o nějakou razantnější úpravu stromů a zeleně město požádá, jako například v případě poražení několika kaštanů v Mariánském údolí. Položili jsme proto na toto téma několik otázek řediteli Technických služeb města Příbram Pavlu Máchovi i místostarostovi Václavu Švendovi.

Jak často dochází ke kácení stromů ve městě, jak často se stromy pouze ošetřují prořezem apod.?
Pavel Mácha: Stromy ve městě se kácejí ve shodě se zákonem od listopadu do konce března. Mimo toto období se mohou odstraňovat pouze stromy havarijní, které bezprostředně ohrožují své okolí. Řezem se ošetřují i stromy v době vegetace. Vzhledem k plnění ostatních úkolů při údržbě zeleně se zaměřujeme hlavně na odstraňování větví, které překážejí provozu na komunikacích.

Už od pohledu se vidět, že poměrně velká část zeleně ve městě by potřebovala radikálnější údržbu, protože je dlouho zanedbávaná, existuje nějaký posudek nebo zpráva o celkovém stavu zeleně ve městě, případně plánuje se nějaká?
Pavel Mácha: V minulé době byly vypracovány dendrologické posudky na některé části městské zeleně. Celkový stav zeleně v našem městě však zmapován není.

Výsadba zeleně v minulosti probíhala poměrně živelně a jejím následky jsou dnes přerostlé stromy je ale vůbec v možnostech města následky zanedbané a přebujelé zeleně nějak zvládnout? Provést například jeden rok radikální prořezy i třeba kácení a začít vlastně tak od nuly?
Pavel Mácha: Ano, v Příbrami bylo obvyklé, že si občané sami zútulňovali prostranství před domy, kde bydleli, vlastní výsadbou. Před 50 lety bylo rozvíjející se město jedním velkým staveništěm, takže se není moc čemu divit, že to chtěli mít ve svém okolí pěkné. Jenže před 50 lety zasazený jehličnan je dnes vysokým stromem, který stíní dům, ničí dlažbu chodníku, větve lezou do oken a při větších poryvech větru hrozí škody. Město Příbram nemá architekta zeleně, ani vytvořené střednědobé či dlouhodobé plány péče o zeleň. Technické služby zajišťují údržbu zeleně, ale na koncepční zásahy plošného charakteru kapacitu nemají. Ve městě je nejméně 20.000 stromů (některé odhady jsou až dvojnásobné), ročně jich TS ošetří (ozdravné řezy, prořezy větví, odstraňování uschlých nebo poškozených větví) na 400 a dalších cca 100 pokácí. Za pokácené jsou vysazovány nové dřeviny ve vhodných lokalitách. Rok "radikálních prořezů" nic neřeší. Je potřeba stanovit plán postupného ozdravování městské zeleně, kde bude popsán plán obnovy a způsob, kdo a jak to udělá.

Podle historických fotografií ještě např. z roku 1960 nebyla Příbram tak hustě zarostlá jako nyní, Svatá Hora byla dobře vidět, což teď kvůli vzrostlým náletům není, stejně tak je v poměrně hrozném stavu i svatohorský sad na Svaté Hoře, plánuje tam nějaká radikálnější údržba, alespoň na pozemcích, které kolem Svaté Hory patří městu?
Pavel Mácha: Svatohorské ovocné sady spravuje Svatá Hora. Na pozemcích patřících městu, což je vpravo od Svatohorských schodů, byla před třemi roky provedena rozsáhlejší úprava stávajících porostů. V současné době není radikálnější zásah nutný.

Kritiků kácení je poměrně hodně, ale pokud by se chtěli jako dobrovolníci zapojit do údržby městské zeleně je to možné?
Pavel Mácha: Občané, kteří by chtěli přispět ke zlepšení stavu městské zeleně, se mohou zapojit do udržování bezprostředního okolí svého bydliště. Jako je úklid, údržba keřových skupin, po konzultaci s TS případně výsadba dalších dřevin.

Mohla by se situace mezi veřejností zlepšit například lepší komunikací odboru životního prostředí a technických služeb s lidmi? Nebo je podle města tato komunikace na dostačující úrovni?
Václav Švenda: V letošním roce šlo o jedno z větších kácení za posledních několik let. Žádné kácení se však nedělá zbytečně. TS, jako správce městské zeleně, nepokácejí žádný strom zbytečně. Současně s tím, v určitých případech se musí volit menší zlo – na jedné straně je ochrana lidských životů a majetku a na druhé straně městská zeleň. Faktem je, že na základě zkušeností z letošního roku se zdá, že i přes informování obyvatel formou tiskových zpráv a informací zveřejňovaných přímo na webu, někteří obyvatelé se k informacím přesto nedostanou. Domluvili jsme proto s TS, že pro příští roky budou TS dávat návrhy na kácení přímo do rady města a zároveň předávat informace příslušným osadním výborům. Zveřejňování v Kahanu je samozřejmostí. V nejbližších letech žádné větší kácení nepředpokládáme.

Děkuji za rozhovor.