V lesích je invaze klošů: okřídlený vetřelec po přistání odhodí křídla
AKTUÁLNĚ
4. října 2026 (14:11)
foto: Kloš. / Kymi, commons.wikimedia.org
Vypadá trochu jako malá moucha, ale jeho způsob života je mnohem pozoruhodnější. Kloš jelení (Lipoptena cervi) patří mezi parazity, kteří tráví značnou část života v srsti jelenovitých. Na konci léta a na podzim se s ním můžeme setkat i my – především při procházkách lesem, kde kloš hledá svého hostitele. A letos je to docela o nervy je pořád vyndavat z vlasů, vousů a kůže po jejich náletech.
Když kloše vyndáte z vlasů, na první pohled zaujme jeho zploštělé tělo, silné nohy a především křídla. Právě ta mu umožňují vyhledat vhodného hostitele. A tady přichází jedna z nejzajímavějších věcí: jakmile kloš najde správného hostitele, křídla obvykle odhodí.
Proč se zbavuje křídel?
Na první pohled to může vypadat jako nevýhoda. Proč by se hmyz dobrovolně připravil o schopnost létat?
Pro kloše je to naopak velmi chytrá strategie. Jakmile přistane na jelenovi, srnci nebo jiném vhodném hostiteli, už nepotřebuje létat. Zbytek života totiž tráví přímo v jeho srsti. Křídla by mu tam spíše překážela.
Bez nich má plošší a kompaktnější tělo a může se mnohem lépe pohybovat mezi chlupy. Silné nohy zakončené drápky mu zároveň umožňují pevně se zachytit a odolávat pohybům zvířete, jeho drbání i větru.
Je to tedy trochu jako jednosměrná letenka: křídla slouží k cestě za hostitelem, ale po příletu už nejsou potřeba.
Jelení „taxík“ a jídelna v jednom
Kloš se živí krví svého hostitele. Nejčastěji vyhledává jelenovitou zvěř, například jeleny, srnce nebo daňky. V jejich srsti má zároveň ideální úkryt před okolním prostředím.
Zajímavý je i jeho životní cyklus. Samice neklade běžná vajíčka do prostředí jako mnoho jiných druhů hmyzu. Larva se vyvíjí uvnitř jejího těla a následně je vypuštěna jako takzvaná předkukla. Ta brzy odpadne do prostředí, kde se promění v kuklu. Z ní se později vylíhne dospělý kloš s křídly, který se vydá hledat hostitele. A cyklus se opakuje.
Co když si kloše přinese člověk?
Kloš jelení není specialista pouze na hledání jelenů. Pokud při letu narazí na člověka, může přistát i na něm. Člověk pro něj ale není ideálním hostitelem.
Kloš může po oblečení nebo kůži rychle lézt a snaží se najít místo, kde by se mohl uchytit. Někdy také kouše. U člověka může jeho kousnutí vyvolat svědění, zarudnutí nebo déletrvající podráždění. Reakce se však u jednotlivých lidí liší.
Lidé si ho někdy mohou splést s klíštětem. Kloš však patří mezi dvoukřídlý hmyz, zatímco klíště je pavoukovec. Na rozdíl od klíštěte má kloš v dospělosti šest nohou a původně také pár křídel.
Jeho tělo je také nápadně ploché. To je další dokonalé přizpůsobení životu v srsti. Když se snažíte kloše rozmáčknout mezi prsty, můžete být překvapeni, jak je odolný.
Jakmile kloš dospěje, hledá svého hostitele aktivně a dokáže se orientovat podle pohybu, pachu a dalších podnětů spojených s přítomností zvířete, nebo člověka. Však víte, že jakmile vkročíte do lesa s výskytem klošů, ví o vás celá jejich armáda. Proto se s ním člověk může setkat právě v místech, kde se pohybuje vysoká zvěř. Největší šanci máme během teplejší části roku, především od konce léta do podzimu a momentálně počasí babího léta mu vyhovuje.
Může kloš přenášet nemoci podobně jako klíště?
Kloš není jen nepříjemný parazit. Vědci u něj zjistili také přítomnost některých mikroorganismů, které mohou být významné z hlediska zdraví zvířat i člověka.
U kloše jeleního byla opakovaně prokázána bakterie Bartonella schoenbuchensis. Byla dokonce izolována z jeho těla a nalezena ve středním střevě. Vědci proto považují kloše za možného přenašeče této bakterie. Její přímý přenos na člověka při kousnutí však dosud nebyl jednoznačně prokázán.
V kloších byly nalezeny také bakterie skupiny Anaplasma a některé Rickettsia. Tady je ale potřeba větší opatrnost. Samotný nález DNA mikroorganismu ještě neznamená, že ho kloš dokáže účinně přenést z jednoho hostitele na druhého. U těchto původců proto vědci jeho skutečnou přenašečskou roli stále zkoumají.
Kloš tedy není „nové klíště“. Jeho epidemiologický význam pro člověka je podstatně méně prozkoumaný a riziko nelze jednoduše srovnávat s dobře známými nemocemi přenášenými klíšťaty. Přesto je zajímavé, že tento nenápadný obyvatel jelení srsti může být součástí koloběhu některých patogenů v přírodě.
Pokud vás kloš kousne a místo výrazně svědí, otéká nebo se kožní potíže zhoršují či přetrvávají, je vhodné věnovat jim pozornost a případně se poradit s lékařem.
Na první pohled to může vypadat jako nevýhoda. Proč by se hmyz dobrovolně připravil o schopnost létat?
Pro kloše je to naopak velmi chytrá strategie. Jakmile přistane na jelenovi, srnci nebo jiném vhodném hostiteli, už nepotřebuje létat. Zbytek života totiž tráví přímo v jeho srsti. Křídla by mu tam spíše překážela.
Bez nich má plošší a kompaktnější tělo a může se mnohem lépe pohybovat mezi chlupy. Silné nohy zakončené drápky mu zároveň umožňují pevně se zachytit a odolávat pohybům zvířete, jeho drbání i větru.
Je to tedy trochu jako jednosměrná letenka: křídla slouží k cestě za hostitelem, ale po příletu už nejsou potřeba.
Jelení „taxík“ a jídelna v jednom
Kloš se živí krví svého hostitele. Nejčastěji vyhledává jelenovitou zvěř, například jeleny, srnce nebo daňky. V jejich srsti má zároveň ideální úkryt před okolním prostředím.
Zajímavý je i jeho životní cyklus. Samice neklade běžná vajíčka do prostředí jako mnoho jiných druhů hmyzu. Larva se vyvíjí uvnitř jejího těla a následně je vypuštěna jako takzvaná předkukla. Ta brzy odpadne do prostředí, kde se promění v kuklu. Z ní se později vylíhne dospělý kloš s křídly, který se vydá hledat hostitele. A cyklus se opakuje.
Co když si kloše přinese člověk?
Kloš jelení není specialista pouze na hledání jelenů. Pokud při letu narazí na člověka, může přistát i na něm. Člověk pro něj ale není ideálním hostitelem.
Kloš může po oblečení nebo kůži rychle lézt a snaží se najít místo, kde by se mohl uchytit. Někdy také kouše. U člověka může jeho kousnutí vyvolat svědění, zarudnutí nebo déletrvající podráždění. Reakce se však u jednotlivých lidí liší.
Lidé si ho někdy mohou splést s klíštětem. Kloš však patří mezi dvoukřídlý hmyz, zatímco klíště je pavoukovec. Na rozdíl od klíštěte má kloš v dospělosti šest nohou a původně také pár křídel.
Jeho tělo je také nápadně ploché. To je další dokonalé přizpůsobení životu v srsti. Když se snažíte kloše rozmáčknout mezi prsty, můžete být překvapeni, jak je odolný.
Jakmile kloš dospěje, hledá svého hostitele aktivně a dokáže se orientovat podle pohybu, pachu a dalších podnětů spojených s přítomností zvířete, nebo člověka. Však víte, že jakmile vkročíte do lesa s výskytem klošů, ví o vás celá jejich armáda. Proto se s ním člověk může setkat právě v místech, kde se pohybuje vysoká zvěř. Největší šanci máme během teplejší části roku, především od konce léta do podzimu a momentálně počasí babího léta mu vyhovuje.
Může kloš přenášet nemoci podobně jako klíště?
Kloš není jen nepříjemný parazit. Vědci u něj zjistili také přítomnost některých mikroorganismů, které mohou být významné z hlediska zdraví zvířat i člověka.
U kloše jeleního byla opakovaně prokázána bakterie Bartonella schoenbuchensis. Byla dokonce izolována z jeho těla a nalezena ve středním střevě. Vědci proto považují kloše za možného přenašeče této bakterie. Její přímý přenos na člověka při kousnutí však dosud nebyl jednoznačně prokázán.
V kloších byly nalezeny také bakterie skupiny Anaplasma a některé Rickettsia. Tady je ale potřeba větší opatrnost. Samotný nález DNA mikroorganismu ještě neznamená, že ho kloš dokáže účinně přenést z jednoho hostitele na druhého. U těchto původců proto vědci jeho skutečnou přenašečskou roli stále zkoumají.
Kloš tedy není „nové klíště“. Jeho epidemiologický význam pro člověka je podstatně méně prozkoumaný a riziko nelze jednoduše srovnávat s dobře známými nemocemi přenášenými klíšťaty. Přesto je zajímavé, že tento nenápadný obyvatel jelení srsti může být součástí koloběhu některých patogenů v přírodě.
Pokud vás kloš kousne a místo výrazně svědí, otéká nebo se kožní potíže zhoršují či přetrvávají, je vhodné věnovat jim pozornost a případně se poradit s lékařem.
foto: Kloš. / Christian Fischer, commons.wikimedia.org
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov
autor: Karel Hutr
Další články
Konec politických lží? Wales schválil revoluční zákon. Měl by platit i u nás?
Představte si svět, kde by politici museli za vědomé lži v předvolební kampani skládat …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Silný vítr řádí už druhý den i na Příbramsku. Hrozí padající větve i stromy
Příbramsko a další části Středočeského kraje zasáhl silný vítr, před kterým …
AKTUÁLNĚ
Dětství bez násilí: Ve čtvrtek se rozezní bubny za děti, které nemají hlas
Násilí na dětech nesmí zůstat za zavřenými dveřmi. Právě na to upozorní …
AKTUÁLNĚ
Jak se žije v Příbrami? Nový žebříček kvality života ji řadí do druhé poloviny Česka, sousední města jsou vysoko nad ní
Příbram obsadila v nejnovějším celostátním srovnání kvality života 135. místo z …
AKTUÁLNĚ
Kouzlo Svatohorských schodů: 450 metrů ticha a paměti
Svatá Hora je srdcem a dominantou Příbrami. Každý z nás ji zná v záři letního slunce. …
ZAJÍMAVOSTI
Příbramská nemocnice hledá nového šéfa. Uchazeči mají čas do poloviny prosince
Středočeský kraj vyhlásil výběrové řízení na nového člena představenstva Oblastní …
AKTUÁLNĚ
V lesích u Mokrovrat hořela lesní vyvážecí souprava. Zasahovaly čtyři jednotky hasičů
MOKROVRATY – K požáru těžké lesní techniky vyjížděly v odpoledních hodinách čtyři …
AKTUALIZOVÁNO
Hledáme nejkrásnější obecní vánoční stromek na Příbramsku! Pošlete nám fotku toho vašeho a rozhodněte o vítězi
PŘÍBRAMSKO – Advent klepe na dveře a v obcích i městech po celém okrese se už tento …
VÁNOCE
Krabice od bot otevírá rezervace. Letos mohou lidé dětem darovat také virtuální krabici
Vánoční sbírka Krabice od bot vstoupila do 16. ročníku. Od pondělí 16. listopadu si …
AKTUÁLNĚ
Stezka odvahy v Příbrami prověřila odvahu malých i velkých návštěvníků
Nevšední podvečerní dobrodružství v příbramských Ševčinách ukázalo, že překonat …
FOTOGALERIE




