Je libo nadívaný krocan, lívance, vařené fazole se slaninou nebo krůta s kaštanovou nádivkou? Co se servíruje o Vánocích ve světě

Anglie, USA
V Anglii a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno. V domácnostech nesmí chybět vánoční stromek, v USA je též oblíbené venkovní zdobení domů vánoční výzdobou, především osvětlením. Na stole nechybí krocan s nádivkou, šunka a vaječný koňak se skořicí a muškátovým oříškem. Dárky v Americe roznáší Santa Claus v noci na 25. prosince, do domů vstupuje výhradně komínem a krbem. Santa Claus má pár kilo nadváhu, a tak se občas v některém komíně zasekne :-)

Belgie
V Belgii nemají Vánoce tu správnou atmosféru jako u nás. Každá rodina slaví jinak a kapra ani salát tu rozhodně nečekejte. Čtyřiadvacátého večer je normální pracovní den, a tak v době, kdy v Čechách lidé dokončili úklid bytu, ozdobili stromeček a připravují vánočního kapra, zde se ještě pracuje. V Belgii, podobně jako v sousedním Nizozemsku, děti prožívají více svátek sv. Mikuláše než Vánoce. Na Boží hod vánoční snídají cougnou nebo cougnoulle, což je sladké pečivo chuťově podobné naší vánočce. Typickou pochoutkou vyhrazenou jen pro vánoční tabuli je sladké vánoční poleno. Jedná se o měkkou pěnovitou roládu, naplněnou krémem a zvenčí ozdobenou čokoládou tak, že opravdu připomíná poleno.

Itálie
V Itálii bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zpravidla ale nechybí ani ozdobený vánoční stromeček (nejčastěji jedle). Konkrétní zvyky a tradice se liší dle rodin a podle jednotlivých měst a regionů. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma, a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Vánočním dnem je 25. prosinec. Hlavní slavnostní pokrmy o několika chodech se podávají při večeři 24. 12. nebo při obědě 25. 12., kdy se scházejí celé rodiny. Dárky se rozbalují po večeři 24. 12. (čeká se do půlnoci, kdy začne 25. prosinec) nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo pod stromečkem. Po snídani jde zpravidla celá rodina do kostela. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s rozinkami a kandovaným ovocem, nebo v případě severní Itálie jednodušší pandoro. Hlavní jídla se opět liší v závislosti na tradicích daného regionu a rodin. Může být jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky či večeře o několika chodech na bázi mořských ryb.

Ukrajina
Vánoce jsou na Ukrajině svátek, který je křesťany slaven podobně jako v jiných křesťanských oblastech Evropy. Vánoce se však většinově slaví podle juliánského kalendáře v tradici pravoslavných církví. Slaveny jsou tedy především až po příchodu nového roku, od 6. do 19. ledna. Nebývají tak komerční jako například ty české a nepatří k nim ani rozdávání dárků pod stromečkem. Štědrý večer se na Ukrajině nazývá Sviaty Vechir (Svatý Večer), anebo také Sviata Vecheria (Svatá Večeře). Ukrajinská kuchyně nikdy nedostane tolik prostoru předvést svou rozmanitost. Svatá Večeře by měla obsahovat nejméně dvanáct pokrmů. Na stole by neměla chybět Kutia, chutný dezert připravovaný z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů.

Rusko
V této zemi se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buďto se slaví pravoslavné Vánoce, které připadají na 6. a 7. ledna, nebo se slaví Vánoce postaru na Nový rok. Děda Mráz s pytlem a holí chodí zasněženými ulicemi. Děda Mráz a jeho vnučka Sněhurka navštěvují ruské rodiny a rozdávají vánoční dárky. Na Nový rok stejně, jako v Česku chodí 5. prosince Mikuláš s andělem a čertem. Celý vánoční den se Rusové postí, podobně jako my. Večer si ale už dovolí se najíst. Žádnou polévku o Vánocích nepreferují. Nejčastěji si ale pochutnávají na sytém boršči. Masu na talířích vévodí ryby, jak mořské, tak říční.

Polsko
V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí oplatkou. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod podávala hlavně ryba, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami.

Švédsko
Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosinec - Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Na Štědrý den odpoledne se schází rodina u vánočního stolu. Po rozdání dárků se tančí kolem vánočního stromku, tance a hry s nimi spojené jsou velmi staré a přechází z generace na generaci. K večeři se podává vánoční šunka, sledě naložené na několik způsobů, masové kuličky a brambory s ančovičkami, cibulí a smetanou.

Dánsko
Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser. Mohou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Večeře začíná skořicovým rýžovým pudinkem zvaným Grod. Hlavním jídlem bývá husa nebo kachna plněná sušenými švestkami, červené zelí a zkaramelizované brambory.

Austrálie
Zatímco u nás k Vánocům neodmyslitelně patří sníh, zima, čepice a šály, na jižní polokouli panuje v prosinci žhavé léto. Dárky zde nosí Otec Vánoc. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Tradiční večeře se odehrávají na terasách či na pláži. Vánoční menu se skládá z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátů, zmrzliny a švestkového pudinku.