Jaro klepe na dveře už i na Příbramsku, čeká se přílet čápů

Víkend nás konečně po chladných dnech, kdy teploty klesaly místy až pod -15 °C, příjemně prohřál. V sobotu i neděli byly chvíle, kdy jsme se mohli spokojeně vyhřívat v prvních skutečně teplejších paprscích slunka. Krásné počasí bylo i pobídkou k tomu, abychom se vydali na nějaký ten výlet.

Zejména blízkost CHKO Brdy o tomto víkendu doslova zvala k návštěvě. Svědčil o tom i zvýšený zájem v okolí Pilské nádrže. Na silničkách i stezkách se objevilo větší množství cyklistů, ale i pěších návštěvníků. Na sníh samozřejmě v Brdech ještě místy narazíte, ale na běžky to už rozhodně není a nejspíše si budeme muset počkat na další zimní sezonu, přestože meteorologové na nejbližší víkend opět předpovídají ochlazení. Tento týden bude spíše oblačno a často i pršet, takže ten, kdo se ven nevydal na konci týdne, může jen litovat.

Obecně se již vrátila i část ptactva, která díky tuhé zimě trochu trucovala a do Čech se jí asi nechtělo. Ovšem zahrady i louky se již v poslední době ozývají zpěvem, který jsme nějakou dobu postrádali. Ptačí cvrlikání není ale jedinou novinkou, která se díky teplu projevila znatelně především na zahrádkách. Objevily se první sněženky, krokusy a nebude dlouho trvat a budou na světě i narcisky, tulipány a řada dalších květin, které s námi jaro právě vítají.

Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás: „Na svatého Řehoře čáp letí přes moře“, by čápi včera měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Letošní přílet ptáků byl obecně opožděný vlivem silných mrazů minulých dvou týdnů. Ptáci vyčkávali. Teplé počasí uplynulého víkendu je opět uvedlo v pohyb, včetně čápů, kteří pro let potřebují teplé vzdušné proudy. „Před 7. březnem jsme zaznamenávali jen ojedinělá pozorování čápů. Od té doby jsou pravidelná a v současnosti máme již 25 obsazených hnízd,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Jak se k nám však mohli čápi z Afriky tak rychle dostat?

Naši čápi využívají při návratu ze zimovišť dvě tahové cesty: západní (přes Gibraltarskou úžinu) a východní (přes Suezský průplav, Izrael a Turecko). „Čápi se vlastně snaží moři vyhnout, a to z jednoduchého důvodu. K letu na dlouhé vzdálenosti totiž využívají hlavně méně energeticky náročné plachtění a k němu potřebují teplé vzdušné proudy vznikající nad pevninou,“ vysvětluje Barbora Kaminiecká, která stála při zrodu webu Čapí hnízda.

Velká část čápů letících západní cestou navíc v současnosti zimuje v západní Evropě a do Afriky vůbec neodlétá. Převažující pozorování zejména ze západních Čech naznačují, že se nyní vracejí čápi, kteří velmi pravděpodobně letos zimovali v západní Evropě (Španělsko, Francie) nebo dokonce u nás a moře překonávat vůbec nemuseli. „Naši předci zjevně věděli, že čápi odlétají hodně daleko a mnozí cestovatelé je zřejmě na svých poutích v Africe i sledovali, ale o přesných tahových cestách jsme se dozvěděli až díky moderním technologiím, např. telemetrii (sledování pomocí satelitního vysílače). Čápi se tedy vlastně ani dříve ani dnes podle lidové pranostiky nechovali a nechovají a letu přes moře se vyhýbají. Ale to nic nemění na tom, že nejvíce čápů opravdu začíná zhruba od poloviny března opět obsazovat svá hnízda, ať už letí odkudkoliv – to měli lidé vypozorováno zcela správně,“ doplňuje Kaminiecká.

Čápi se už letos objevili např. v Chebu, v Kynšperku nad Ohří, v Chomutově, v Tisové, v Horšovském Týně či v Dobřanech. Kdy se dočkáme dalších čápů, závisí na počasí. Pokud je zima a prší, čápi se zdržují na vlhkých loukách, kde se snaží najít potravu a čekají na lepší počasí. Jakmile se oteplí a nad krajinou stoupají teplé vzdušné proudy, mohou čápi, tito úžasní plachtaři, pokračovat ve své cestě na sever. Snad bude počasí následujících dní jejich cestě přát.