Jak Marásek ke svému jménu přišel

Naše cesta z bývalé sklářské osady Míšov nás dovedla k Míšovskému domku. Zde se můžeme rozhodnout, kudy se vypravíme k vrcholu Nad Maráskem. Ačkoliv jsou cílem našeho putování po jižních Brdech přírodní rezervace, a tentokrát jsme zamířili k Chynínským bukům, stojí za to se na hlavním brdském hřebeni pořádně porozhlédnout. Tento hřeben se totiž táhne od Slonovce nad údolím Litavky až k Marásku.

K vrcholu Nad Maráskem se můžeme vydat několika směry. Od Míšovského domku sledujeme lesní cestu směřující doprava. Cestou mineme Dřevorubeckou a poté Dívčí studánku, kde se napojíme na žlutě značenou Brdskou hřebenovku. Odsud se můžeme pomalu škrábat vzhůru terénem. Nebo si vybereme červeně značenou trasu. Obě cesty nás dovedou ke skále na vrcholu.

Pojďme se ale seznámit se zdejší přírodou a dalšími zajímavostmi. Určitě si každý všiml věže vyčnívající nad horizont lesů.

Na Bůrku
Když se podíváte na mapu, zjistíte, že temeno tvoří kříž. Uprostřed temene stojí lovecká chata Na Bůrku. Dnešní podoba chaty není původní. Původně šlo o dřevěnou stavbu z 60. let 19. století. Po požáru tu vyrostla současná zděná chata.

Právě u chaty se nachází vysílač mobilních operátorů, který je viditelný z velké dálky. Název chaty Na Bůrku pravděpodobně odkazuje na původní složení okolních porostů, kde dominoval reliktní bor, pozůstatek doby ledové. Tyto bory rostou na skalních hranách s mělkou půdu a zdejší hřeben je přímo ukázkovým příkladem.

Skály s kamenným mořem
Jedním z pozoruhodných míst celých jižních Brd je právě vyhlídka na vrcholu Nad Maráskem. Od chaty nás k ní přivede vyšlapaná stezka.

Skály s kamenným mořem zde tvoří na brdské poměry monumentální scenérii. Zajímavý je také výskyt kosodřeviny na skále. Tato typická borovice rostoucí na horách nad hranicí lesa zde není původní. Naopak borovice lesní, pokroucené větrem a extrémními podmínkami, jsou zde doma a neodmyslitelně patří k místní krajině.

Marásek – hora s mnoha jmény
Marásek. Nad Maráskem. Marástek. Nebo snad ještě jinak? Tento vrchol jižních Brd byl v průběhu let označován různými jmény. A nejen to – měnila se i jeho nadmořská výška. Dnes je na mapách vrchol označen jako Nad Maráskem s výškou 805 metrů, ačkoli ještě nedávno byl uváděn s výškou 801 metrů. A předtím? Hora sahala těsně pod hranici osmistovek.

Po letech tedy Marásek na mapách "vyrostl" nad 800 metrů a zařadil se mezi brdské osmistovky. Upřímně řečeno, na tom tolik nezáleží. Důležité je, že místo má svůj nezaměnitelný půvab. Jeho nejvyšší bod tvoří výrazné skalisko, zatímco široké temeno hory se rozkládá ve tvaru jakéhosi kříže orientovaného úhlopříčně ke světovým stranám.

Jihozápadní část vrcholu končí strmými Fajmanovými skalami, které spadají do údolí, zatímco jihovýchodní hrana přechází do přírodní rezervace Chynínské buky. Směrem na severovýchod se táhne hlavní brdský hřeben k Míšovské skále, odkud terén klesá k námi již navštívené rezervaci Getsemanka a dále do sedla, za nímž leží další chráněná lokalita – Na skalách. Tu jsme si už také prošli. Jak je patrné, Marásek je tak skutečnou křižovatkou cenných přírodních území jižních Brd. A původ jeho jména si prozradíme v pokračování našeho příběhu.