Hygiena stíhá volat kontakty nakažených, lidé jich ale hlásí málo

13. února 2021 (14:51)

foto: ribram.cz

V průměru lidé hlásí hygienickým stanicím jen jeden kontakt.

Hygienici a další volající zapojení do Chytré karantény zvládají v současné době oslovit do 24 hodin skoro všechny pozitivně testované na nákazu novým typem koronaviru a jejich kontakty, které jim nahlásí. V průměru ale lidé přiznají méně než jeden kontakt. Mezi kraji se to ale liší, nejvíce kontaktů lidé hlásí ve Zlínském, Pardubickém a Ústeckém kraji. Vyplývá to ze zveřejněných dat o fungování Chytré karantény z 10. února. Dlouhodobá data o práci hygien se na rozdíl od dat o testování či očkování nezveřejňují, k dispozici jsou jen aktuální vždy za jeden den.

"Předpokládáme, že to je výsledek zapojení profesionálních call center, u kterých lze lépe plánovat kapacitu, kombinovaný s poklesem počtu případů. Stejně tak se vylepšila rychlost trasování pozitivních osob, které pravděpodobně stále provádějí krajské hygienické stanice, i víkendové propady rychlosti jsou nyní spíše na 70 procentech než na 20 procentech," napsalo k tomu Centrum pro modelování biologických procesů BISOP.

Situace se zlepšovala už od ledna. Více než 1700 lidí trasovalo nakažené na přelomu října a listopadu, poté počet znovu poklesl až zhruba k tisícovce. Od ledna zase stoupá a ve středu 10. února jich bylo přes 1800, zhruba napůl hygienici a call centra či další zapojení úředníci či policisté.

Podle smluv zveřejněných v pátek v registru od 15. února bude počet telefonistů z call center navýšený o dalších 463. Ministerstvo za jejich práci zaplatí zhruba 27 milionů korun včetně DPH. BISOP ale také připomněl, že mnozí doporučovali tento krok již v dubnu či květnu loňského roku, kdy se epidemie začínala šířit. Hygienické stanice ji ale tehdy odmítaly. Trvaly na tom, že s nakaženým musí mluvit jen odborník, nikoliv zaměstnanec call centra.

V průměru lidé hlásí hygienickým stanicím jen jeden kontakt. Nejvíce z krajů je to ve Zlínském, Pardubickém a Ústeckém kraji, naopak nejméně v Libereckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Podle sociologických průzkumů, na které BISOP upozorňuje, by to měly být zhruba tři až čtyři kontakty. Tomu oficiální data z trasování odpovídala naposledy v říjnu loňského roku.

Lidé podle odborníků své kontakty hygienikům nehlásí. "Dosáhnout v současné situaci stoprocentní ochoty občanů spolupracovat je nerealistické, ale každý malý krok bude pozitivní," uvedl sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research. Jedním z řešení je podle něj navýšení náhrady mzdy, kterou lidé v karanténě a izolaci dostanou. Ve čtvrtek sněmovna schválila, že lidé dostanou až 370 korun denně navíc.

Téměř rok od prvních případů covidu-19 v Česku se krajské hygienické stanice (KHS) shodují na tom, že se jejich práce od základů změnila. K běžné práci v oblastech stravování, kvality vody, měření hluku nebo vyjádření ke stavbách jim přibylo trasování až stovek případů denně. Zapojovali se i pracovníci z jiných oddělení než epidemiologie.

Pro zaměstnance skončil rozdíl mezi pracovním dnem, víkendem či svátkem. "Nápor na psychiku je velký, protože řešíte v rámci vyhledávání a opatření osobní problémy lidí. Ať už se jedná o onemocnění, úmrtí v rodině či nějakého blízkého nebo že toho člověka dáváte do karantény či izolace a znemožníte mu živnost. A je to provázené emocemi," uvedl liberecký krajský hygienik Vladimír Valenta. Podle něj využívají pro zaměstnance i služeb psychologů.

Před rokem na KHS pracovalo asi 2300 lidí, zhruba 200 bylo lékařů. Zhruba před deseti lety stanice přišly téměř o polovinu služebních míst. V létě jim vláda přidala 134 zaměstnanců a peníze na platy a přesčasy. Podléhají ale zákonu o státní službě, takže udělit odměny za mimořádné nasazení je pro ředitele obtížné. "U vedoucích pracovníků mám problém jim dát mimořádnou odměnu nebo jim proplácet přesčasy ve všední dny. Služební zákon má své limity a s extrémním pracovním nasazením nepočítá," řekl ředitel KHS Pardubického kraje Antonín Vykydal.

Na začátku epidemie byly krajské hygienické stanice za svou práci kritizované. Postupně se ale vybavily počítačovou a komunikační technikou. "Projevily se dlouholeté neduhy podfinancování, které se vedení státu snažilo nějakým způsobem napravit. Trocha peněz se nalila do provozu, ale je jich potřeba víc. Vybudovalo se vše na koleni a není to dlouhodobě udržitelné," ředitel jihomoravských hygieniků David Křivánek.

Zavedl se také jednotný systém, který je propojil, a umožnil pracovat i na dálku. "Ze začátku jsme prováděli epidemiologické šetření nástroji, které byly běžné, tedy telefonický kontakt a následně zadání do počítačového systému. Rozsah epidemie si vyžádal transformaci tohoto systému na systém Daktela," popsala mluvčí středočeské KHS Dana Šalamunová.

Daktela funguje jako virtuální call-centrum, zapojení tak mohou být volající i mimo KHS, tedy externí call centra, policie, armáda nebo dobrovolníci odkudkoliv. S jejím zaváděním od dubna pomáhá ministerstvu zdravotnictví armáda.

Trasování v pracovních dnech