Houbaři se dočkali, konečně rostou

Vyrazit s košíkem do lesa a s jiskrou v oku slídit po sametových hlavičkách vykukujících tu z mechu, tam zpod vrstvy jehličí. Takové okamžiky jako národ houbařů milujeme. A podle mykologů je teď ten nejlepší čas.

Po hubených týdnech se houbaři opět chlubí svými úlovky. Září zatím splnilo všechna jejich očekávání. „Na hodinku v Brdech, spousta růžovek, klouzků, pár modráků a několik hříbků,“ pochlubil se na serveru nahouby.cz jeden z návštěvníků lesa, kde přidal fotografie plných košíků.

Podle mykologů je dobré mít v paměti, že houby rostou nejvíce tam, kde je dostatek tepla. Proto se vyplatí chodit na okraj lesa, nebo na sluncem vyhřátá místa. Věcí, které o houbách netušíme, je víc než dost. Většinu svého života tráví tyto záhadné organismy pod povrchem půdy, takže se špatně zkoumají. Jejich podhoubí může přežívat pod mechem a jehličím celé roky, aniž by vystrčilo hlavičky vhodné ke sběru. Zvládne tak i suchá léta, k nimž pařilo to letošní.

Pro sledování aktuální situace růstu hub mohou lidé využít mapu na webu ČHMÚ, která se pravidelně aktualizuje. Mapa vyjadřuje, nakolik jsou vláhové podmínky vhodné pro růst hub. Nejlépe odráží pravděpodobnost růstu masitých, mykorhizních druhů. Jedná se například o hřiby, muchomůrky, ryzce, holubinky nebo lišky. Pro ostatní houby model přesný není. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedm dní. Na předpovědním modelu spolupracuje ČHMÚ s Českou mykologickou společností.

Pro růst hub je klíčová vodní bilance, tedy poměr mezi příjmem a výdejem tekutin. Kvůli klimatické změně se zvyšují teploty, což zapříčiňuje i vyšší vodní výpar. To naopak snižuje množství vody dostupné pro houby. V budoucnu lze podle ČHMÚ očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst mykorhizních hub.