Houbaři mají už druhou sezonu prázdné košíky. Nastartuje změna počasí růst hub?

Letos v červenci vyrazily první houby a my se těšili, že snad konečně něco nasbíráme, nasušíme, zavaříme a pořádně si zahoubaříme. Ale bohužel. Červencový výskyt hub byl jen takovou návnadou. Zbytek léta panovala úmorná vedra a prohlubovalo se sucho. Druhý rok po sobě houby zkrátka v našem regionu nerostou.

Jak to vypadlo jinde s houbami a jaká je šance, že ještě porostou? Oslovili jsme Jaroslava Malého, známého mykologa, fotografa, a především neúnavného popularizátora mykologie. „O moc lepší to nebylo v rámci celé republiky. Když asi před dvěma týdny někde napršelo, tak vyrazily teplomilnější druhy hub a někde i hřiby smrkové. To bylo třeba na Liberecku nebo Nymbursku, ale nadšení vydrželo pár dní a bylo zase po houbách,“ připomněl mykolog Malý.

I když se občas na sociálních sítích tu a tam objeví košíky krásných hub, jde opět o regionální záležitost. Hřibovité houby rostou nyní například na Šumavě, ale jen někde. Nějaké houby nosí lidé v Beskydech a v jiných koutech naší republiky. Jen v Brdech mají houbaři v podstatě stále smůlu už druhou sezonu. Každý začátek léta začnou sporadicky růst hřibovité houby. Je to spíše jen do smaženice nebo do polévky než si udělat nějako zásoby do příští sezony. Jenže pak růst ukončí vedra a prohlubující se sucho letních měsíců. Rok od roku je to kvůli počasí jen horší a horší.

Houbaři tak čekají na září a říjen jako na zázrak. Přeci jen tyto dva měsíce bývají i v Brdech nejlepším houbařským obdobím. Brdy byly vždycky vyhlášeny rájem hub už proto, že to k nám mají houbaři blízko z Prahy, ale třeba i z Plzně. Navíc růstu zejména oblíbených hřibovitých hub vyhovují Brdy složením lesů. Tyto houby preferují kyselejší podloží, což jim zdejší převážně smrkové lesy poskytují dostatečně.

Po sérii tropických dní a sucha se konečně ochladilo. Spadlo i trochu vody, a tak se naskýtá otázka, zda ještě je šance na sběr pravých hřibů, křemenáčů, kozáků nebo chutných ryzců smrkových? Meteorologové slibují i nadále ochlazení a vydatné deště.

„Po deštích vyrazí povětšinou znovu houby až tak za čtrnáct dnů. Máme sice září, tedy spolu s říjnem nejideálnější houbařské měsíce, ale odhadnout, jak to bude, je fakt těžké,“ říká mykolog Malý. Ten se příliš neraduje z předpovědi. „Pokud bude zase na druhou stranu po tom suchu extrémně pršet a přijde avizované výrazné ochlazení, obával bych se, že může podhoubí chytnout plísně a nebude zase nic. To se prostě nedá předpovědět,“ dodal Jaroslav Malý.