Holobrada: Plánujeme projekt na fotovoltaické panely na střeše nemocnice

Příbramskou nemocnici čeká velmi důležitý rok. Dokončena bude budova N, kde by měly sídlit dětské obory a začne kompletní rekonstrukce pavilonu D2. K tomu bude třeba přestěhovat některá oddělení do jiných částí nemocnice, případně i do druhého areálu. Situaci komplikuje i vývoj cen energií a materiálů na trhu. Jak si s tím vším nemocnice poradí a jak její ředitel MUDr. Stanislav Holobrada hodnotí právě končící rok se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Pomalu končí rok 2022. Jak byste ho z pohledu ředitele ON Příbram zhodnotil?
Po dvou letech omezení to byl prakticky normální rok, kdy se nemocnici dařilo dohnat prostoje, které byly způsobeny covidem. Velmi děkuji všem zaměstnancům za to, že se toho za celý rok podařilo opravdu hodně dohnat. Tento rok byl samozřejmě poznamenán i jinak, a to od konce února, kdy začala válka na Ukrajině. Zasáhlo nás to v mnoha přidružených věcech. Snažili jsme se díky našim lékařům z Ukrajiny poskytnout materiální podporu v místech, kde je to nejvíce potřeba a zajistit u nás alespoň provizorní ubytování pro uprchlíky. V této šílené době jsme navíc začali rekonstrukci pavilonu N a D2. Museli jsme přijmout opatření, aby nedošlo k poklesu výkonu nemocnice, ale samozřejmě se to na komfortu zaměstnanců i pacientů projevilo.

Jak je na tom tedy dnes operativa? Kolik toho ještě nemocnice tlačí před sebou?
Ono se to týká především plánovaných ortopedických operací. Dříve jsme měli čekací dobu 2 - 3 měsíce, které byly i nezbytné pro přípravu pacientů na operaci. Dnes je ta doba o maličko vyšší, ale je to jen nepatrné. Ono je to dáno i tím, že část pacientů, která čekala na operaci, šla nakonec na ten výkon jinam.

Letos sice byla zahájena rekonstrukce, ale to hlavní bude nemocnici čekat až v příštím roce. Můžete přiblížit, o co půjde?
Akce probíhá v době, kdy finanční zdraví společnosti není úplně nejlepší, ale máme naštěstí peníze z Evropské investiční banky a dodavatel stavby je velmi seriózní v otázce navyšování ceny v důsledku inflace a dalšího zdražování. Do konce března bychom měli postavit dětský pavilon N, následovat by mělo křídlo D2, které částečně přestěhujeme právě do pavilonu N a zbytku nemocnice. Bude to samozřejmě ovlivňovat provoz, ale snažíme se to udělat tak, aby to nemělo vliv na výkonnost nemocnice. Do konce roku 2024 bychom pak měli mít vše hotovo a celá nemocnice by se měla ocitnout ve 21. století.

Neohrozí chod nemocnice zvyšování cen energií?
Samozřejmě se to dotýká každého z nás, i nemocnice. Máme výhodu, že teplo odebíráme z příbramské teplárny, kde máme dlouhodobě zasmluvněné ceny. Teplárna spaluje dřevní štěpku, kde se cena tolik nemění. Elektřina pro nás bude přibližně třikrát dražší, ale díky aktuální výkonnosti nemocnice si to můžeme dovolit. Samozřejmě jsme v tomto roce ještě zintenzivnili různá opatření na úsporu nejen elektřiny, ale i dalších energií. Plánujeme také projekt na fotovoltaické panely na střeše nemocnice, takže část spotřeby bychom si pak dokázali sami pokrýt. Věřím, že to vše povede ke stabilitě v příštích letech.

V nemocnici na konci roku probíhala kampaň na nábor nových dárců krve. Jak byste ji zhodnotil?
Určitě velmi pozitivně. Ten příběh má mnoho odstínů, ale poselství je takové, že v době covidu nám klesla frekvence a počet dárců krve a krev přitom byla stále potřeba. Kolega Martin Janota vymyslel program, jak nalákat nové prvodárce a vychovat z nich pravidelné dárce, a to se podařilo. Získali jsme za velmi krátkou dobu přibližně 150 prvodárců, což je pro nás nesmírně velké číslo. V podpoře dárců krve budeme samozřejmě pokračovat, protože si ceníme nejen prvodárců, ale i těch pravidelných. Upřímně každému z nich děkuji.

Co dalšího čeká nemocnici po dokončení pavilonu N a D2?
Určitě mnoho dalších věcí. Začnou nové dotační programy, které podpoří modernizaci následné a přednemocniční péče. V Příbrami jdeme oběma směry a chceme nejen rozšířit, ale i zkvalitnit následnou péči, kterou chceme obohatit o následnou rehabilitaci. V té přednemocniční péči u nás asi 12 let funguje urgentní příjem a za tu dobu jsme dosáhli na konec možností aktuální velikosti a uspořádání urgentního příjmu a budeme ho chtít rozšířit a připravit na horizont dalších několika desítek let tak, aby vyhovoval tomu, co společnost od přednemocniční medicíny očekává.