Herny i nadále zůstanou součástí příbramského koloritu

Zakázat herny na území Příbrami nebo je nechat fungovat? To byl jeden z bodů, který projednávali zastupitelé na posledním zasedání. Kolem problematiky proběhla diskuze obsahující názory pro i proti zákazu.

Jiřina Humlová neviděla zákazem heren žádný přínos pro město. Naopak si myslela, že bude ochuzeno o 25 milionů korun, které z hazardu putují do městské pokladny každý rok. Položila otázku, co za to město na oplátku dostane? František Hauser na to reagoval slovy, že město opravdu zákazem příjde o velkou sumu peněz a nedostane za to nic. Podle něj dojde postupně k omezení, až úplnému zrušení hazardu v rámci postupných úprav loterijního zákona. Alena Ženíšková přinesla do diskuze informace, které zjistila při soukromém pátrání po situaci v jiných městech, kde už vyhlášku o plošném zákazu hazardních her přijali. Z informací vyplývá, že například Brno nebo Písek díky zákazu řeší vznik černých heren. Ženíšková vyjádřila názor, že plošným zákazem se nic nevyřeší. Do heren chodí většinou patologičtí hráči, kteří by si i přes zákaz cestu k hazardu stejně našli. Pokud by se zákaz přijal, herny vzniknou jako soukromé kluby nebo se bude hrát po sklepeních a navíc se přidá problém s užíváním drog. Z pohledu Petra Rottera je potřeba dívat se na věc dvěma způsoby. První je hledisko morální, kdy je třeba vidět, že hráčství má dopad nejen na samotné hráče, ale většinou ničí i jejich nejbližší členy rodiny. Je to ale věc, kterou by podle něj město řešit nemělo. Druhé hledisko je podle jeho názoru ekonomické, kdy jde o to, zda ochudit příbramské obyvatelstvo o 25 milionů korun.

Aby si zastupitelé udělali více jasno v reálné problematice kontroly a sankcionování hráčů, vystoupil před nimi také Ing. Richard Patlejch z Úřadu práce. „Jako Úřad práce v Příbrami vykonáváme kontroly od září roku 2015. Čísla jsou každý rok trochu jiná. V roce 2015, kdy kontroly začaly, bylo zkontrolováno 67 provozoven vybavených herními automaty a přistiženo bylo 19 osob. Tím mám na mysli příjemce dávek takzvané pomoci hmotné nouze, které náš úřad vyplácí. V roce 2016 bylo prověřeno 228 provozoven, což je docela vysoké číslo a bylo přistiženo 22 příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Letos zbývají do konce roku ještě zhruba dva měsíce. Prověřili jsme 154 provozoven. Ty čísla jsou vysoká, ale to neznamená, že v Příbrami jsou stovky provozoven. Prověřujeme samozřejmě opakovaně ty samé. Letos jsme zatím přistihli 11 osob na dávkách hmotné nouze. Oproti loňskému roku je to padesátiprocentní pokles. Pro nás má současná podoba heren výhodu v tom, že víme, kam máme jít a víme, kde to můžeme zkontrolovat. Samozřejmě masivně spolupracujeme s Policií ČR, díky níž kontroly můžeme vůbec dělat. Současně vycházíme i z legislativy, kterou je příslušný zákon o pomoci v hmotné nouzi, který na tyto věci pamatuje. Máme nástroje v rámci zákona, kterými se přistižený člověk řeší. Máme možnost mu peněžitou dávku změnit, pokud je zjištěno, že ji nevyužívá k účelu, ke kterému je určena. Jedná se o dávku Příspěvek na živobytí. Postižený jedinec dostane dávku částečně v peněžité formě a částečně v takzvaných poukázkách. V současné době 65 % peněžité dávky vyplácíme v poukázkách. To je jeden z nástrojů, který nám zákon umožňuje a který praktikujeme. Další věc je, že každý člověk, který byl přistižen při hře na výherním automatu je předán na sociální odbor města a s každým člověkem individuálně pracujeme. Hodně spoléháme na novelu loterijního zákona, protože součástí novely by měl být takzvaný blacklist, na kterém budou povině uvedeni všichni ti, kteří nesmí hrát. Tento blacklist by měl být dokončen letos nebo v příštím roce.“

Zastupitelé Obecně závaznou vyhlášku o zákazu provozování hazardních her nakonec po diskuzi neschválili. I nadále se budeme v Příbrami setkávat s hernami. Ty budou muset od 1. ledna 2018 přijmout opatření, která vyplývají z nového loterijního zákona, například upravit automaty tak, aby uměly číst hráčské karty, které budou od začátku roku povinné.