Expert radí: Co ještě nevíte o evidenci tržeb

EET je zřejmě nejvíce skloňovaná zkratka posledních několika týdnů. Již od 1. prosince 2016 začala první fáze, kdy své tržby musí evidovat stravovací a ubytovací zařízení. Víte, jaký je rozdíl mezi běžným a zjednodušeným režimem EET a jakých nejčastějších chyb se povinné subjekty dopouštějí? My také ne. Právě proto jsme se na EET zeptali příbramského rodáka Pavla Máchy, který je aktuálně vedoucím oddělení evidence tržeb Finančního úřadu pro hl. m. Prahu.

Proč vůbec došlo k zavedení EET. Čemu má pomoci?
Jedná se o revoluční projekt v rámci celého podnikatelského sektoru. Zavedení evidence tržeb vnímám jako snahu narovnat podnikatelské prostředí. Nelze akceptovat stav, kdy mezi dvěma podnikateli má jeden konkurenční výhodu v tom, že nepřiznává svoje příjmy.

Od 1. prosince 2016 se do evidence zapojily restaurace a hotely. Kdo bude následovat?
V zákonu o evidenci tržeb je taxativně vyjmenováno, kdo a kdy se do evidence zapojí. Zapojení podnikatelů je rozděleno na 4 fáze, kdy 1., 2. a 4. fáze je jasně definována a do 3. fáze vstoupí ostatní podnikatelské subjekty. Jak už jste zmínil v 1. vlně tj. od 1.12.2016 se zapojily subjekty poskytující stravovací a ubytovací služby. Do druhé vlny vstupují od 1.3.2017 maloobchody a velkoobchody. Do třetí fáze tj. od 1.3.2018 vstoupí např. taxislužby, pekaři, cukráři, svobodná povolání jako jsou lékaři, právníci, veterináři. Dále též stravování, pokud se nejedná o stravovací služby ale o dodání zboží. Tím je myšleno třeba pokud si v restauraci objednáte jídlo s sebou. A nakonec do 4. fáze tj. od 1.6.2018 vybraná řemesla a výrobní činnost. Například maséři, kadeřnice, opraváři, elektrikáři, malíři, zedníci atd.

Zmínil jste stravování v podobě dodání zboží ve třetí fázi. Co přesně to znamená?
Co se týče stravování, je to trochu složitější. V 1. fázi se evidují tržby z poskytnutí stravovací služby. Aby se o stravovací službu jednalo, musí být jasně ohraničená provozovna, kterou využívá konkrétní podnikatel a zároveň k tomu poskytuje doprovodné služby jako je posezení u stolu, toalety, mytí nádobí atd. V praxi to znamená, že v případě, kdy si objednáte jídlo s sebou nebo si někde v rychlém občerstvení, kde není možnost se posadit, zakoupíte párek v rohlíku, hamburger jedná se o dodání zboží a takové tržby bude podnikatel evidovat až od 1.3.2018.

V našem městě je spousta spolků – dobrovolní hasiči, historický klub, myslivecký spolek atd. , kteří si jednou za rok uspořádají ples. Evidence tržeb takové spolky zbytečně zatíží, nebo je to jinak?
Tady bych chtěl upozornit na to, že tyto spolky jsou veřejně prospěšnými poplatníky a z tohoto titulu je jejich hlavní nepodnikatelská činnost vyloučena z evidence tržeb. Kromě své hlavní činnosti mohou tyto spolky provozovat i vedlejší podnikatelskou činnost. Ta se vyznačuje tím, že je vykonávána soustavně za účelem zisku. Pořádání plesů, v takové podobě, co jste zmínil, tj. jednou za rok, nebo dvakrát, nevykazuje znaky podnikání a takové tržby není spolek povinen evidovat. Pokud by však pořádaly ples každý týden i pro veřejnost, o podnikání by se nepochybně jednalo. V takovém případě, pokud by se nejednalo o drobnou podnikatelskou činnost, byl by takový spolek povinen tyto tržby evidovat.

Jak takový spolek pozná, zda se jedná o drobnou vedlejší činnost, kdy není povinen evidovat?
Finanční správa jasně definovala v metodické pomůcce zveřejněné na www.etrzby.cz, co je to vedlejší podnikatelská činnost veřejně prospěšného poplatníka. Jedná se o příjmy, které v daném roce nepřesáhnou výši 175 000 Kč, nebo činily méně než 5% z celkových tržeb tohoto poplatníka.

Evidence tržeb je už přes měsíc v provozu. Můžete nám říci zkušenosti s provozem?
Systém funguje bezproblémově. Za celou dobu provozu došlo k jedinému, zhruba hodinovému výpadku. Rychlost odezvy, tj. doba mezi odesláním informací o dané tržbě a přijetím fiskálního identifikačního kódu, který je poplatník povinen uvádět na účtence, je hluboce pod jednou vteřinou. Na druhou stranu z pozice zákazníka pozoruji to, že někteří podnikatelé sice evidují tržby, ale na účtence nemají všechny náležitosti. Je potřeba si uvědomit, že v zákoně jsou taxativně vyjmenovány náležitosti a je také důležité, aby z účtenky byly tyto údaje jasně identifikovatelné. Další problém poplatníků jsou chyby, které zasílají v datových zprávách. Finanční správa tyhle chyby detekuje a snaží se poplatníky zkontaktovat a na chyby je upozorňovat.

Mluvil jste o chybách na účtence? Jaké chyby spatřujete nejčastěji?
Často na účtenkách chybí označení provozovny ve správném formátu, tj. číslem, které si vygeneruje v rámci svého účtu v aplikaci EET. Dále pak označení pokladního zařízení či informace, zda se eviduje v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Můžete čtenářům vysvětlit rozdíl mezi běžným nebo zjednodušeným režimem?
Běžný režim je tzv. evidence online, kde poplatník za pomocí internetu zasílá okamžitě každou evidovanou tržbu. Zjednodušený režim vypadá tak, že poplatník zašle všechny své tržby až následně, nejpozději do 5 dnů od uskutečnění tržby. Ve zjednodušeném režimu se můžou evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě. Dále pak takové tržby, které poplatník nemůže z nějakého důvodu zasílat online. Většinou je to tam, kde není dostupnost internetového připojení. V Příbrami nepředpokládám, že by někdo evidoval ve zjednodušeném režimu.

A pokud by chtěl v takovém režimu evidovat?
Musel by na finanční úřad podat žádost, kde by musel doložit, proč by mu evidování tržeb v běžném režimu znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulost a hospodárnost výkonu ekonomické činnosti. Jako příklad si lze např. představit restauraci ve sklepení, kde není možnost internetu a majitel by při každém placení běhal chytat signál. V takovém případě by mu samozřejmě bylo povoleno evidovat tržby ve zjednodušeném režimu.

Tip redakce: O tom, co si o EET myslí provozovatelé restauračních zařízení, jsme vám přinesli reportáž. Najdete ji ZDE.