Důl Anna si připomíná 225 let od svého zaražení

Důl Anna patřil spolu s jámou Vojtěch, Prokop, Marie a Ševčinským dolem k hlavním šachtám březohorského stříbrorudního revíru, ve kterém se v 80. – 90. letech 19. století těžilo 70 - 90% celé rakousko – uherské produkce těžby stříbra. Důl Anna byl zaražen před 225 lety, v roce 1789 z iniciativy hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise (1732 – 1801) jako druhý nejstarší po jámě Vojtěch v novodobé historii březohorského rudního revíru. Postupem času se Anna stala jedním ze středisek těžby stříbra a olova na Březových Horách. V roce 1896 byla na dole Anna při hloubení překročena hranice 1 000 m. V letech 1914 – 1957 byla Anna nejhlubší jámou revíru. V roce 1941 zde bylo dosaženo maximální hloubky 1 464,3 m; poslední 39. patro mělo hloubku 1 449,3 m, nacházelo se v hloubce 917 m pod hladinou moře, teplota na tomto patře dosahovala 32,4 °C. Až do poloviny 50. let 20. století se jednalo o nejhlubší šachtu v tehdejším Československu. V systému umělého větrání sloužila jáma jako jedna ze tří výdušných v revíru. Po roce 1978, kdy byla z ekonomických důvodů těžební činnost na Březových Horách ukončena, byly na dole Anna provedeny likvidační práce, a to zásypem na zátku v hloubce 68,6 m. Ohlubeň jámy se zakryla betonovou deskou.

Na místě dnešní šachetní budovy stála starší stavba z konce 18. století tvořená dřevěným polygonálním přístřeškem nad důlním žentourem. Současná šachetní budova dolu Anna byla postavená v polovině 19. století ve stylu průmyslové architektury Malakov. Tento typ architektury se vyznačuje kombinací režného (neomítnutého) cihlového a kamenného zdiva z tzv. březohorského kamene. V průběhu dějin se vzhled hlavní šachetní budovy dolu Anna několikrát změnil. V souvislosti s instalováním nového parního těžního stroje byla roku 1914 odstraněna z hlavní šachetní budovy dřevěná věžička, tyčící se nad původní lanovnicí, a do objektu se vestavěla 32 m vysoká ocelová těžní věž i s novou lanovnicí. Ta pak tvořila téměř sedmdesát let přirozenou dominantu horizontu Březových Hor. V důsledku ukončení těžby však byla tato těžní věž ve dnech 29. září – 2. října 1980 demontována. V roce 1999 prošla šachetní budova rekonstrukcí, během které se vrátila do podoby z 19. století.

Důl navštívil i prezident Masaryk

Důl Anna zažil během své historie několik slavných návštěv. Dne 5. června 1810 uskutečnil prohlídku březohorských dolů rakouský císař František I. Habsburský, dne 2. září 1889 Annu navštívil následník rakousko – uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este. Jedna z nejvýznamnějších návštěv se uskutečnila 24. září 1920, kdy na nádvoří dolu Anna přednesl projev k místním horníkům první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Vedle šachetní budovy tvoří areál dolu Anna veřejnosti přístupné budovy cáchovny a strojovny, spravované Hornickým muzeem Příbram, příspěvkovou organizací. Ve strojovně je umístěn parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1914. V budově cáchovny je k vidění expozice o hutnictví a úpravnictví. Z cáchovny je také možno vstoupit do podzemí a projet se důlním vláčkem 260 m dlouhou Prokopskou štolou směřující k ústí jámy Prokop, s hloubkou 1 600 m nejhlubší šachtě březohorského revíru. Z nejnižšího podlaží cáchovny dolu Anna může návštěvník sfárat výtahem do podzemí, kde se nabízí prohlídka rozsáhlého důlního díla, vč. komory vodního kola (tzv. Wasserlauf – vodní patro), které vznikalo postupně od 16. do 19. století jako součást vodního systému určeného k pohonu důlních a úpravenských zařízení.
V sobotu 13. září bude při příležitosti Dnů evropského dědictví a Dne památek techniky a průmyslového dědictví umožněn vstup do všech areálů Hornického skanzenu na Březových Horách (důl Anna, Vojtěch, Drkolnov a Ševčinský důl) za zvýhodněné vstupné 5 Kč.