Dnes si připomínáme výročí důlní katastrofy na Březových Horách
31. května 2014 (16:19)
Důlní požár vznikl v úterý 31. května 1892 v 11 hodin ve sklípku pod nárazištěm na 29. patře mariánského dolu v hloubce 955 m. V tu chvíli jeden z horníků čekajících na vyfárání z ranní směny si vyměnil knot z dohořívajícího kahanu a zbytek knotu odhodil.
Doutnající zbytek knotu propadl skulinou mezi železnými deskami do zásobníku, ve kterém bylo dřevěné bednění a zbytky dřeva, které se zhruba po hodině doutnání vzňaly. Požár postupně zachvátil celou dřevěnou výdřevu. Zplodiny požáru se šířily chodbami a překopy i do sousedních dolů – dolu Františka Josefa (Ševčinský), dolu Vojtěch a Prokop. Nejdéle byl uchráněn důl Anna (od střediska požáru vzdálen 820 m), který byl využíván jako přístupová cesta do požárem ohrožené oblasti. Hašení požáru začalo kolem 13:30 hod., kdy bylo do dolu na hořící výztuž vháněno čtyřmi proudy značné množství vody. Tento postup se ukázal jako nešťastný. Jeho následkem bylo potlačení přirozeného proudění požárních zplodin a jejich nežádoucí vtlačení do důlních děl, které byly na původně výdušný důl Marie napojeny. Požár byl zlikvidován až vyhořením důlní výztuže následující den před druhou hodinou ranní.
Z odpolední směny se z 836 horníků zachránilo 522 horníků, z nichž 69 vynesli záchranáři v bezvědomí. Těla obětí byla z dolu vynášena 9 dní, poslední oběť byla ale nalezena až 22. září 1892. Do té doby největší důlní katastrofa na světě si vyžádala život 319 horníků, včetně 5 záchranářů, kteří po sobě zanechali přes 280 vdov a více než 900 sirotků. Na příbramském hřbitově bylo ve dvou společných a v několika jednotlivých hrobech pochováno 153 havířů, na březohorském 145. Ostatní na hřbitovech v Bohutíně, na Slivici, v Třebsku, v Pečicích a v Rožmitále pod Třemšínem.
Na památku obětí tohoto neštěstí nechalo v roce 1893 tehdejší Ministerstvo orby Rakouska-Uherska postavit na příbramském i březohorském hřbitově 6,5 m vysoké pomníky, které byly odlity v komárovských železárnách. Na pomnících jsou nápisy: „Památce horníků příbramského závodu, kteří při důlním požáru dne 31. května 1892 o život přišli, věnuje c. k. Ministerstvo orby. Zdař Bůh“.
Každoročně, v den výročí důlní katastrofy, si oběti tohoto neštěstí připomínají pietním aktem členové příbramských hornických spolků – Cechu příbramských horníků a hutníků, Spolku Prokop Příbram a Spolku Řimbaba Bohutín. Součástí pietní vzpomínky je položení kytic k pomníkům obětem katastrofy na příbramském a březohorském hřbitově a poté k pomníku vdov a sirotků na nádvoří dolu Marie.
Doutnající zbytek knotu propadl skulinou mezi železnými deskami do zásobníku, ve kterém bylo dřevěné bednění a zbytky dřeva, které se zhruba po hodině doutnání vzňaly. Požár postupně zachvátil celou dřevěnou výdřevu. Zplodiny požáru se šířily chodbami a překopy i do sousedních dolů – dolu Františka Josefa (Ševčinský), dolu Vojtěch a Prokop. Nejdéle byl uchráněn důl Anna (od střediska požáru vzdálen 820 m), který byl využíván jako přístupová cesta do požárem ohrožené oblasti. Hašení požáru začalo kolem 13:30 hod., kdy bylo do dolu na hořící výztuž vháněno čtyřmi proudy značné množství vody. Tento postup se ukázal jako nešťastný. Jeho následkem bylo potlačení přirozeného proudění požárních zplodin a jejich nežádoucí vtlačení do důlních děl, které byly na původně výdušný důl Marie napojeny. Požár byl zlikvidován až vyhořením důlní výztuže následující den před druhou hodinou ranní.
Z odpolední směny se z 836 horníků zachránilo 522 horníků, z nichž 69 vynesli záchranáři v bezvědomí. Těla obětí byla z dolu vynášena 9 dní, poslední oběť byla ale nalezena až 22. září 1892. Do té doby největší důlní katastrofa na světě si vyžádala život 319 horníků, včetně 5 záchranářů, kteří po sobě zanechali přes 280 vdov a více než 900 sirotků. Na příbramském hřbitově bylo ve dvou společných a v několika jednotlivých hrobech pochováno 153 havířů, na březohorském 145. Ostatní na hřbitovech v Bohutíně, na Slivici, v Třebsku, v Pečicích a v Rožmitále pod Třemšínem.
Na památku obětí tohoto neštěstí nechalo v roce 1893 tehdejší Ministerstvo orby Rakouska-Uherska postavit na příbramském i březohorském hřbitově 6,5 m vysoké pomníky, které byly odlity v komárovských železárnách. Na pomnících jsou nápisy: „Památce horníků příbramského závodu, kteří při důlním požáru dne 31. května 1892 o život přišli, věnuje c. k. Ministerstvo orby. Zdař Bůh“.
Každoročně, v den výročí důlní katastrofy, si oběti tohoto neštěstí připomínají pietním aktem členové příbramských hornických spolků – Cechu příbramských horníků a hutníků, Spolku Prokop Příbram a Spolku Řimbaba Bohutín. Součástí pietní vzpomínky je položení kytic k pomníkům obětem katastrofy na příbramském a březohorském hřbitově a poté k pomníku vdov a sirotků na nádvoří dolu Marie.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: red
Další články
Děti z Bohutína zastavovaly řidiče. Rozdávaly sluníčka i „mračouny“
U základní školy v Bohutíně proběhla preventivní dopravní akce s názvem „Slunce na …
AKTUÁLNĚ
Klučenice se uchází o titul Vesnice roku. Do soutěže se letos přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016
Do letošního ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo 245 obcí z celé České …
ZAJÍMAVOSTI
Muzea slaví svůj den. Příbram představí novou aplikaci pro Geopark Brd a Podbrdska
Mezinárodní den muzeí letos v Příbrami připomene Hornické muzeum Příbram novinkou, …
ZAJÍMAVOSTI
Jaro přináší nový život. A zároveň nejvíc smrti. Pomozte to změnit.
Jaro je tu a s ním i období, kdy se v trávě rodí tisíce mláďat. A zároveň období, kdy …
ZVÍŘATA
Vrány místo popelářů? Ve Švédsku sbírají odpadky za pamlsky. A dělají to líp než lidi
Ve švédském městě Södertälje testují projekt, který zní jako sci‑fi: divoké vrány …
ZAJÍMAVOSTI
Do Brd i bez auta. Cyklobusy a turistické linky propojují Plzeňsko i Příbramsko
Ačkoliv jsou autobusové linky pro turisty určené především pro Plzeňsko, využít je …
DOPRAVA
Jak se aktuálně vyvíjejí ceny nemovitostí v Příbrami a okolí?
Realitní trh ve Středočeském kraji pokračuje i v roce 2026 v postupném růstu. Po …
PR
Ředitel Waldorfské školy Příbram Robert Žák: „Naším cílem je rozvíjet dítě jako celistvou osobnost“
Jak vypadá škola, která staví na individuálním přístupu, tvořivosti a propojení …
ROZHOVOR
Příbram zve na výlet do minulosti: Vydejte se po stopách našich předků
Oslavy 810. výročí města pokračují a přinášejí další zajímavou akci pro veřejnost. …
HISTORIE
Nenápadná akrobatka z Brd. Každé pozorování rosničky může pomoci
K naším nejzajímavějším obyvatelům brdské přírody patří bezesporu rosnička zelená. …
POZNÁVÁME BRDY





