Dnes si připomínáme výročí důlní katastrofy na Březových Horách
31. května 2014 (16:19)
Důlní požár vznikl v úterý 31. května 1892 v 11 hodin ve sklípku pod nárazištěm na 29. patře mariánského dolu v hloubce 955 m. V tu chvíli jeden z horníků čekajících na vyfárání z ranní směny si vyměnil knot z dohořívajícího kahanu a zbytek knotu odhodil.
Doutnající zbytek knotu propadl skulinou mezi železnými deskami do zásobníku, ve kterém bylo dřevěné bednění a zbytky dřeva, které se zhruba po hodině doutnání vzňaly. Požár postupně zachvátil celou dřevěnou výdřevu. Zplodiny požáru se šířily chodbami a překopy i do sousedních dolů – dolu Františka Josefa (Ševčinský), dolu Vojtěch a Prokop. Nejdéle byl uchráněn důl Anna (od střediska požáru vzdálen 820 m), který byl využíván jako přístupová cesta do požárem ohrožené oblasti. Hašení požáru začalo kolem 13:30 hod., kdy bylo do dolu na hořící výztuž vháněno čtyřmi proudy značné množství vody. Tento postup se ukázal jako nešťastný. Jeho následkem bylo potlačení přirozeného proudění požárních zplodin a jejich nežádoucí vtlačení do důlních děl, které byly na původně výdušný důl Marie napojeny. Požár byl zlikvidován až vyhořením důlní výztuže následující den před druhou hodinou ranní.
Z odpolední směny se z 836 horníků zachránilo 522 horníků, z nichž 69 vynesli záchranáři v bezvědomí. Těla obětí byla z dolu vynášena 9 dní, poslední oběť byla ale nalezena až 22. září 1892. Do té doby největší důlní katastrofa na světě si vyžádala život 319 horníků, včetně 5 záchranářů, kteří po sobě zanechali přes 280 vdov a více než 900 sirotků. Na příbramském hřbitově bylo ve dvou společných a v několika jednotlivých hrobech pochováno 153 havířů, na březohorském 145. Ostatní na hřbitovech v Bohutíně, na Slivici, v Třebsku, v Pečicích a v Rožmitále pod Třemšínem.
Na památku obětí tohoto neštěstí nechalo v roce 1893 tehdejší Ministerstvo orby Rakouska-Uherska postavit na příbramském i březohorském hřbitově 6,5 m vysoké pomníky, které byly odlity v komárovských železárnách. Na pomnících jsou nápisy: „Památce horníků příbramského závodu, kteří při důlním požáru dne 31. května 1892 o život přišli, věnuje c. k. Ministerstvo orby. Zdař Bůh“.
Každoročně, v den výročí důlní katastrofy, si oběti tohoto neštěstí připomínají pietním aktem členové příbramských hornických spolků – Cechu příbramských horníků a hutníků, Spolku Prokop Příbram a Spolku Řimbaba Bohutín. Součástí pietní vzpomínky je položení kytic k pomníkům obětem katastrofy na příbramském a březohorském hřbitově a poté k pomníku vdov a sirotků na nádvoří dolu Marie.
Doutnající zbytek knotu propadl skulinou mezi železnými deskami do zásobníku, ve kterém bylo dřevěné bednění a zbytky dřeva, které se zhruba po hodině doutnání vzňaly. Požár postupně zachvátil celou dřevěnou výdřevu. Zplodiny požáru se šířily chodbami a překopy i do sousedních dolů – dolu Františka Josefa (Ševčinský), dolu Vojtěch a Prokop. Nejdéle byl uchráněn důl Anna (od střediska požáru vzdálen 820 m), který byl využíván jako přístupová cesta do požárem ohrožené oblasti. Hašení požáru začalo kolem 13:30 hod., kdy bylo do dolu na hořící výztuž vháněno čtyřmi proudy značné množství vody. Tento postup se ukázal jako nešťastný. Jeho následkem bylo potlačení přirozeného proudění požárních zplodin a jejich nežádoucí vtlačení do důlních děl, které byly na původně výdušný důl Marie napojeny. Požár byl zlikvidován až vyhořením důlní výztuže následující den před druhou hodinou ranní.
Z odpolední směny se z 836 horníků zachránilo 522 horníků, z nichž 69 vynesli záchranáři v bezvědomí. Těla obětí byla z dolu vynášena 9 dní, poslední oběť byla ale nalezena až 22. září 1892. Do té doby největší důlní katastrofa na světě si vyžádala život 319 horníků, včetně 5 záchranářů, kteří po sobě zanechali přes 280 vdov a více než 900 sirotků. Na příbramském hřbitově bylo ve dvou společných a v několika jednotlivých hrobech pochováno 153 havířů, na březohorském 145. Ostatní na hřbitovech v Bohutíně, na Slivici, v Třebsku, v Pečicích a v Rožmitále pod Třemšínem.
Na památku obětí tohoto neštěstí nechalo v roce 1893 tehdejší Ministerstvo orby Rakouska-Uherska postavit na příbramském i březohorském hřbitově 6,5 m vysoké pomníky, které byly odlity v komárovských železárnách. Na pomnících jsou nápisy: „Památce horníků příbramského závodu, kteří při důlním požáru dne 31. května 1892 o život přišli, věnuje c. k. Ministerstvo orby. Zdař Bůh“.
Každoročně, v den výročí důlní katastrofy, si oběti tohoto neštěstí připomínají pietním aktem členové příbramských hornických spolků – Cechu příbramských horníků a hutníků, Spolku Prokop Příbram a Spolku Řimbaba Bohutín. Součástí pietní vzpomínky je položení kytic k pomníkům obětem katastrofy na příbramském a březohorském hřbitově a poté k pomníku vdov a sirotků na nádvoří dolu Marie.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: red
Další články
Od srpna bude jezdit po Příbrami více autobusů s možností nástupu všemi dveřmi
Středočeský kraj od srpna rozšíří možnost nástupu všemi dveřmi v autobusech linek …
DOPRAVA
Už jste letos našli první houby? Pochlubte se s ostatními čtenáři
Po deštích začínají lesy nejen na Příbramsku znovu lákat houbaře. Zatímco někde se …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Srdcem na hoře i v dole: Příbram chystá třídenní oslavy hornictví s koncerty, průvody i světovou účastí
Příbram se v polovině června stane dějištěm jedné z největších hornických událostí v …
KULTURA
Tajemní poutníci ze Sargasového moře dostali posilu. Do kraje zamířilo 25 tisíc úhořů
Středočeské řeky, nádrže a rybářské revíry získaly nové vodní obyvatele. Ve dnech 3. a …
AKTUÁLNĚ
Medard začal sluncem. Už od úterý ale dorazí déšť, bouřky a ochlazení
„Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Tahle jedna z nejznámějších českých pranostik se …
Hledáte stabilní práci ve stavebnictví? Příbramská firma GREBOS roste a nabízí dlouhodobé uplatnění
Pokud hledáte perspektivní a dlouhodobé zaměstnání ve stavebnictví, stojí za to …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Sovy, skřivani a chaos na stole: Co o vás váš mozek opravdu říká (a proč věda bourá mýty)
Noční sovy, kreativní bordeláři a lidé, kteří občas použijí ostřejší slovo, mají jedno …
LIFESTYLE
Medard: svatý, který „umí dělat počasí“. Legendy, věda i pranostiky, které se překvapivě často plní
Svatý Medard má pověst největšího „meteorologa“ mezi svatými. Legenda o orlu, který ho …
POČASÍ
Dvořákova Vysoká znovu ožije pod širým nebem. Diváky čeká Rusalka, Čert a Káča i premiéra Slovanských tanců
Areál Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké se i letos promění v jedinečnou přírodní …
KULTURA
OBRAZEM: Den bezpečné Příbrami na Nováku lákal akčními zásahy i přes dopolední déšť
Po dvou letech se do areálu Nového rybníka vrátil Den bezpečné Příbrami, který nabídl …
VIDEO





