Dnes si připomínáme výročí důlní katastrofy na Březových Horách
31. května 2014 (16:19)
Důlní požár vznikl v úterý 31. května 1892 v 11 hodin ve sklípku pod nárazištěm na 29. patře mariánského dolu v hloubce 955 m. V tu chvíli jeden z horníků čekajících na vyfárání z ranní směny si vyměnil knot z dohořívajícího kahanu a zbytek knotu odhodil.
Doutnající zbytek knotu propadl skulinou mezi železnými deskami do zásobníku, ve kterém bylo dřevěné bednění a zbytky dřeva, které se zhruba po hodině doutnání vzňaly. Požár postupně zachvátil celou dřevěnou výdřevu. Zplodiny požáru se šířily chodbami a překopy i do sousedních dolů – dolu Františka Josefa (Ševčinský), dolu Vojtěch a Prokop. Nejdéle byl uchráněn důl Anna (od střediska požáru vzdálen 820 m), který byl využíván jako přístupová cesta do požárem ohrožené oblasti. Hašení požáru začalo kolem 13:30 hod., kdy bylo do dolu na hořící výztuž vháněno čtyřmi proudy značné množství vody. Tento postup se ukázal jako nešťastný. Jeho následkem bylo potlačení přirozeného proudění požárních zplodin a jejich nežádoucí vtlačení do důlních děl, které byly na původně výdušný důl Marie napojeny. Požár byl zlikvidován až vyhořením důlní výztuže následující den před druhou hodinou ranní.
Z odpolední směny se z 836 horníků zachránilo 522 horníků, z nichž 69 vynesli záchranáři v bezvědomí. Těla obětí byla z dolu vynášena 9 dní, poslední oběť byla ale nalezena až 22. září 1892. Do té doby největší důlní katastrofa na světě si vyžádala život 319 horníků, včetně 5 záchranářů, kteří po sobě zanechali přes 280 vdov a více než 900 sirotků. Na příbramském hřbitově bylo ve dvou společných a v několika jednotlivých hrobech pochováno 153 havířů, na březohorském 145. Ostatní na hřbitovech v Bohutíně, na Slivici, v Třebsku, v Pečicích a v Rožmitále pod Třemšínem.
Na památku obětí tohoto neštěstí nechalo v roce 1893 tehdejší Ministerstvo orby Rakouska-Uherska postavit na příbramském i březohorském hřbitově 6,5 m vysoké pomníky, které byly odlity v komárovských železárnách. Na pomnících jsou nápisy: „Památce horníků příbramského závodu, kteří při důlním požáru dne 31. května 1892 o život přišli, věnuje c. k. Ministerstvo orby. Zdař Bůh“.
Každoročně, v den výročí důlní katastrofy, si oběti tohoto neštěstí připomínají pietním aktem členové příbramských hornických spolků – Cechu příbramských horníků a hutníků, Spolku Prokop Příbram a Spolku Řimbaba Bohutín. Součástí pietní vzpomínky je položení kytic k pomníkům obětem katastrofy na příbramském a březohorském hřbitově a poté k pomníku vdov a sirotků na nádvoří dolu Marie.
Doutnající zbytek knotu propadl skulinou mezi železnými deskami do zásobníku, ve kterém bylo dřevěné bednění a zbytky dřeva, které se zhruba po hodině doutnání vzňaly. Požár postupně zachvátil celou dřevěnou výdřevu. Zplodiny požáru se šířily chodbami a překopy i do sousedních dolů – dolu Františka Josefa (Ševčinský), dolu Vojtěch a Prokop. Nejdéle byl uchráněn důl Anna (od střediska požáru vzdálen 820 m), který byl využíván jako přístupová cesta do požárem ohrožené oblasti. Hašení požáru začalo kolem 13:30 hod., kdy bylo do dolu na hořící výztuž vháněno čtyřmi proudy značné množství vody. Tento postup se ukázal jako nešťastný. Jeho následkem bylo potlačení přirozeného proudění požárních zplodin a jejich nežádoucí vtlačení do důlních děl, které byly na původně výdušný důl Marie napojeny. Požár byl zlikvidován až vyhořením důlní výztuže následující den před druhou hodinou ranní.
Z odpolední směny se z 836 horníků zachránilo 522 horníků, z nichž 69 vynesli záchranáři v bezvědomí. Těla obětí byla z dolu vynášena 9 dní, poslední oběť byla ale nalezena až 22. září 1892. Do té doby největší důlní katastrofa na světě si vyžádala život 319 horníků, včetně 5 záchranářů, kteří po sobě zanechali přes 280 vdov a více než 900 sirotků. Na příbramském hřbitově bylo ve dvou společných a v několika jednotlivých hrobech pochováno 153 havířů, na březohorském 145. Ostatní na hřbitovech v Bohutíně, na Slivici, v Třebsku, v Pečicích a v Rožmitále pod Třemšínem.
Na památku obětí tohoto neštěstí nechalo v roce 1893 tehdejší Ministerstvo orby Rakouska-Uherska postavit na příbramském i březohorském hřbitově 6,5 m vysoké pomníky, které byly odlity v komárovských železárnách. Na pomnících jsou nápisy: „Památce horníků příbramského závodu, kteří při důlním požáru dne 31. května 1892 o život přišli, věnuje c. k. Ministerstvo orby. Zdař Bůh“.
Každoročně, v den výročí důlní katastrofy, si oběti tohoto neštěstí připomínají pietním aktem členové příbramských hornických spolků – Cechu příbramských horníků a hutníků, Spolku Prokop Příbram a Spolku Řimbaba Bohutín. Součástí pietní vzpomínky je položení kytic k pomníkům obětem katastrofy na příbramském a březohorském hřbitově a poté k pomníku vdov a sirotků na nádvoří dolu Marie.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: red
Další články
Velikonočním vlakem údolím Vlčavy: historická jízda pro celou rodinu
Na železnici v Rožmitále pod Třemšínem už tuto sobou 28. března se můžete svézt …
TIP NA VÝLET
D4 u Staré Hutě se znovu zúží:. ŘSD začne další etapu rekonstrukce mostu
Dálnice D4 se od dubna opět zúží. Ředitelství silnic a dálnic zahájí demolici a …
DOPRAVA
Příbramská lékařka MUDr. Bartášková: Cukrovka je nemoc, kde úspěch léčby drží v rukou i pacient
Diabetes patří mezi nejčastější civilizační onemocnění současnosti a počet pacientů …
ZDRAVOTNICTVÍ
Změna barvy očí? Tentokrát opravdu natrvalo.
Toužili jste někdy po modrých, zelených nebo prostě jiných očích, než jaké máte od …
Kdo nabízí nejlepší internet v Příbrami? Přehled poskytovatelů, typů připojení i kvality
Rychlost a kvalita internetu v Příbrami se může lišit dům od domu. Někde vede optika, …
Končící zima vyjde středočeské silničáře o 100 milionů korun dráž než minulá, další náklady spolykají opravy
Končící zima vyjde středočeské silničáře dráž než minulá. Náklady na zimní údržbu …
DOPRAVA
Babička žije, pes hladoví a pravda bolí. Do Příbrami míří Modrý z nebe
Divadlo A. Dvořáka Příbram přichází s novou inscenací současného autora Michaela …
KULTURA
Jak bezbariérová je Příbram v roce 2026? Město se zlepšuje, lidé ale narážejí na problémy
Bezbariérovost se v posledních letech stává jedním z důležitých témat rozvoje města. V …
ANKETA
Dagmar Pecková: „Někteří lidé nemají odvahu říct pravdu. Já ano.“
Dagmar Pecková patří k nejvýraznějším českým umělkyním posledních desetiletí. Operní …
ROZHOVOR
Konec šifrovaných zpráv na Instagramu. Co se změní a na co si dát pozor
Uživatelé Instagramu čeká důležitá změna. Po 8. květnu 2026 už platforma nebude …
NEPŘEHLÉDNĚTE





