Dlouhý hřbet, táhnoucí se od vrchu Praha do jižních Brd, ukrývá přírodní klenoty

Od Spálené boudy se vydáme lesní cestou hlouběji do lesa. Po levé straně mineme vrchol Na Skalách (744 m n. m.), podle kterého je rezervace pojmenována.

Většina rezervací a zachovalých porostů v Brdech se nachází v kopcích, na prudkých svazích nebo v kamenitých terénech, kde bylo kácení obtížné. Díky tomu zde zůstaly zbytky původních lesů nebo porosty blízké původním pralesům. Až později se staly chráněnými oblastmi. Přírodní rezervace Na Skalách je typickým příkladem.

Prudké jižní svahy nejsou ideálním místem pro těžbu. Ale možná šlo jen o náhodu, že tyto rozlohou malé části Brd zůstaly relativně nedotčené těžbou. V každém případě dnes můžeme v rezervaci Na Skalách vidět, jak vypadaly brdské pralesy, než byly vykáceny a nahrazeny na většině území nepůvodním a labilním smrkem.

Hřbet plný borůvčí
Rezervace byla vyhlášena už v lednu 1966 a chrání přirozené bukojedlové porosty na ploše 24 hektarů. Při toulkách lesy si to neuvědomíme, ale na mapách lze vyčíst, že vrchol Na Skalách je součástí dlouhého hřbetu, který se táhne od vrcholu Praha přes Jahodovou horu až k vrcholu Nad Maráskem.

Pro skalnatý hřbet a jeho okolí jsou typické husté porosty borůvčí. Na jaře je svěží zeleň borůvčí fascinující. Bohužel ani této rezervaci se nevyhnula kůrovcová kalamita – většina smrků v okolí uschla. Naštěstí se však les přirozeně obnovuje díky náletu semen a smrky tu postupně vystřídá pestřejší směsice dřevin.

Ráj mravenců
Pro rezervaci je typické velké množství mravenišť. Kupy někdy až nezvyklých velikostí tu najdeme všude kolem. Nejhezčí z celé rezervace jsou svahy s expozicí k jihu. Tuhle část zdobí les pralesovitého charakteru se vzrostlými buky, smrky a břízami na skalkách. Sem tam narazíme na javor klen.

Zvláštností této lokality jsou mechy a lišejníky v kamenných sutích a skalkách. Kameny jsou rozeseté v celé stráni. Ve stínu lesa jsou pak kameny a i kmeny obalené mechem, což dodává místu specifickou atmosféru zvláště v deštivém dni. Mechy se napijí vodou a jakoby vystoupí do popředí.

Rodiště černých čápů
Les je kouzelný v každém ročním období, ale nejkrásnější je na jaře, když buky začnou rašit a lesní chrám zastřeší zeleným baldachýnem. Bučina ožívá ptačím orchestrem, protože tu žije mnoho druhů lesních opeřenců. Dokonce tu v dutinách hnízdí i vzácnější holub doupňák. Občas poutníka vyleká hlasité bubnování datla černého do kmene nebo jeho ostrý, kvílivý hlas.

Před několika desítkami let si jeden ze zdejších smrků vybral za domov pár černých čápů. Postavil si tu hnízdo, které páru sloužilo možná po dvacet let. Stavba, kterou ptačí pár každé jaro opravoval tak rostla do úctyhodných rozměrů. Měla na výšku přes dva metry a vážila několik metráků. Nakonec čápi hnízdo opustili. Nikdo nevěděl proč. Až když se opuštěné po pár letech zřítilo, bylo jisté, že ti ptáci tohle dávno tušili.

Podzimní kouzlo
Milovníci podzimních barev si tohle místo zamilují. Díky pralesovitému charakteru je tady podzim doslova malířskou paletou. Chceme-li se podívat do rezervace, stačí se vydat po žluté značce až před serpentýny, kde silnice padá do údolí. Tady míjíme bukové porosty Přírodní rezervace Getsemanka. Při sestupu do serpentýn můžeme odbočit na lesní pěšinu vlevo, která nás zavede přímo pod rezervaci Na Skalách.

Pak už stačí jen potichu našlapovat a kochat se krásným lesem, aniž bychom do rezervace vstoupili. Odtud můžeme pokračovat do další křižovatky, kde se dáme vpravo dolů a dojdeme do Hutí pod Třemšínem. Pokud se vrátíme na silnici pod serpentýny, dojdeme k lovecké boudě Roubenka.