Čtenáři nebo „gambleři“? Způsob trávení volna u nejmladší generace zjišťovali statistici také na Příbramsku

Jak moc digitální je nejmladší generace a jak vřelý vztah má ke čtení knih? Také na tyto otázky lze nalézt alespoň dílčí odpovědi díky průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v rámci projektu Minisčítání 2020, jehož výsledky byly zveřejněny v lednu. O některých z nich – s konkrétním zaměřením na okres Příbram – jsme již informovali.

Psali jsme například, že oslovené děti (respondenty bylo 188 žáků základních škol ve věku devět až patnáct let) spolu nejčastěji komunikují prostřednictvím nových technologií – posílají si zprávy SMS, používají aplikaci WhatsApp nebo se potkávají na sociálních sítích. A jejich digitální život komunikací s vrstevníky rozhodně nekončí.

Dvě hodiny času během dne tráví brouzdáním na internetu nebo hraním elektronických her 32 % oslovených. Hodinku denně přiznává 21 %, tři hodiny 18 % a čtyři hodiny 14 % dětí a teenagerů. Na pět hodin se během dne do virtuálního světa přenesou 4 %. Dvě pětiprocentní skupiny představují nejoptimističtější a zároveň nejméně povzbudivý dojem, jak děti odolávají hraní a internetu – jedna zasvětí tomuto způsobu života méně než hodinu denně, druhá přes pět hodin.

ČSÚ se také zajímal o počet přečtených knih za rok a děti v tomto ohledu trochu „šetřil“. Nejvyšší limit, který měl na Příbramsku také nejpočetnější 39% zastoupení, byl stanoven na více než čtyři knih za rok. Tři knížky přečte 18 % dětí. Shodná čísla vykázaly skupiny se dvěma či jednou přečtenou knížkou (obě po 13 %), 9 % počet přečte čtyři knihy nebo také žádnou.