ČEZ zdraží elektřinu, většina lidí bude na cenovém stropu

10. listopadu 2022 (13:23)

foto: ČEZ / PR

Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun.

Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Platby za plyn zůstanou stejné, protože klienti se smlouvou na dobu neurčitou platí zastropované ceny už nyní. ČTK o tom dnes informoval mluvčí společnosti Roman Gazdík.

ČEZ je se zhruba 2,7 milionu odběratelů největším dodavatelem elektřiny v ČR. Zdražení elektřiny od příštího roku už ohlásila například Pražská energetika, chystá ho i E.ON a další dodavatelé. Očekává se, že ceny na úrovni cenového stropu bude mít většina domácností.

Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

U elektřiny ČEZ letos na rozdíl od některých jiných dodavatelů zatím ke změně ceníků na dobu neurčitou, které má u firmy zhruba polovina zákazníků, nepřistoupil. "Ceníky u tohoto produktu měníme obvykle na přelomu roku. Jelikož elektřinu pro produkt na dobu neurčitou jsme na příští rok ale už museli nakupovat za letošní vyšší ceny, tak budou i ceníky od začátku roku vyšší," řekl Gazdík. Uvedl, že části zejména nových zákazníků se zálohy naopak sníží, protože už nyní platí vyšší ceny, než je strop.

Ceny pro koncové zákazníky budou výrazně nižší, než jsou reálné tržní ceny, které vycházejí z ceny obou komodit na velkoobchodním trhu. Běžná domácnost tak díky zastropování podle Gazdíka ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent.

"Zákazníkům nyní začínáme posílat dopisy a e-maily o tom, že pro ně začínají od ledna platit zastropované ceny. Oznamujeme to všem s dostatečným předstihem, aby měli naši klienti důležité informace co nejdříve. Lidé nemusejí pro využití zastropování cen nic dělat, platí to automaticky," podotkl Gazdík. Během prosince pak společnost začne klientům rozesílat návrhy nových záloh.

Nové ceníky pro příští rok připravují i ostatní dodavatelé energií. V tomto týdnu už ohlásila zdražení elektřiny a plynu také Pražská energetika, u níž rovněž většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny. Proti současnosti si tak průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně.

Úpravu cen finalizuje také další velký dodavatel E.ON. "Vzhledem k extrémní situaci na energetických burzách v tomto roce, která se do cen energií na další rok propisuje, budeme muset ke zdražení standardních ceníků, stejně jako naše konkurence, přistoupit," řekl v úterý ČTK mluvčí firmy Roman Šperňák.

ČEZ dnes oznámil, že čistý zisk firmy za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. ČEZ patří mezi firmy, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude v případě schválení Parlamentem týkat i zavedení stropů na tržby z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.

ČEZ rozhodne o lithiu do konce roku 2023, dál jedná o gigafactory v Prunéřově

Energetická společnost ČEZ chce do konce příštího roku rozhodnout, zda bude průmyslově využívat zásoby lithia. Klíčové k tomu budou výsledky aktuálně připravované studie. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Společnost také dál jedná o projektu továrny na baterie na místě elektrárny v Prunéřově na Ústecku, možných investorů je podle Nováka více.

"Nyní zkoumáme reálnou proveditelnost průmyslové realizace," řekl k využití lithia Novák. Společnost si ve studii chce otestovat, zda je schopná lithium používat průmyslovým způsobem. Rozhodnutí, zda bude ČEZ v projektu pokračovat a posune se do fáze samotné realizace by podle Nováka mohlo padnout do konce roku 2023. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.

ČEZ podle Nováka také dál jedná s možnými investory o projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvané gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. "Pořád je to ve hře. Investorů, kteří se kolem gigafactory točí je hodně," podotkl Novák. Podle něj může být v Česku i více továren na baterie, protože poloha země je k tomu výhodná. Konkrétní zájemce ovšem nejmenoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že česká vláda jedná o dvou projektech továren na výrobu baterií do elektromobilů. Vedle Volkswagenu, který chce továrnu v Líních u Plzně, je podle něj ve hře i gigafactory s korejským partnerem.

Novák dále řekl, že ČEZ neplánuje i přes současnou situaci přehodnocovat své plány na postupné odstavení svých uhelných zdrojů, jejichž ukončení provozu nyní společnost očekává nejpozději do roku 2030. "Uhelné elektrárny teď budou mít jeden až dva dobré roky z hlediska generování zisku, v dalších letech ale jejich ziskovost opět prudce klesne," pokračoval.

ČEZ proto i v souvislosti se současnou situací na trhu rozhodl o prodloužení používání uhlí v černouhelné elektrárně v Dětmarovicích na Karvinsku. Skupina tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 megawattů odstavit nejpozději po topné sezoně na jaře 2023, nyní ale rozhodla o jejich prodloužení. Podle Nováka půjde o dobu, dokud se vyplatí ji provozovat, očekává však, že její ziskovost za normální situace do dvou let opět spadne na nulu. Prodloužení tak nebude dlouhodobého rázu.

ČEZ podle něj chce zároveň nadále odejít z polského trhu v oblasti výroby elektřiny, který funguje převážně právě na uhlí. Společnost se sice kvůli neatraktivním nabídkám rozhodla zatím neprodávat svá tamní výrobní aktiva, ale dál řeší jak situaci řešit, protože Polsko je pro společnost ve výrobě elektřiny dlouhodobě neperspektivní.

Odstavení uhelných zdrojů souvisí i s plánovanými investicemi ČEZ, které budou podle Nováka směřovat zejména do obnovitelných zdrojů. Plánované projekty přitom podle něj neohrozí ani mimořádná daň z neočekávaných zisků či zastropování tržeb výrobců elektřiny.

ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý rok skupina odhaduje čistý zisk kolem 65 až 75 miliard korun.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Jakub Pečenka