Brdy krásně zarůstají. Břízy připravují půdu pro pestrý les

Na území středních Brd, kde byl dříve vojenský prostor, hospodaří státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Podnik už před pár roky zvýšil plánované odlovy jelení zvěře. Důvod byl prostý. Po kůrovcové kalamitě potřebuje les čas a prostor pro obnovu. To by s vysokými stavy jelení zvěře nebylo podle vedení vojenských lesů možné.

Velké plochy státní podnik obnovuje pomocí takzvaných síjí se směsí dřevin s podporou náletu semen z ponechaných semenných stromů. Jelení zvěř dělala na porostech obrovské škody a nenechala vyrůst semenáčky buků, jedlí, ale i smrků či borovic. V současné době jsou stavy jelenů na zlomku původních. Proto se s touhle zvěří jen tak nepotkáte a díky tomu se také daří mladým stromkům na pasekách. Také kvůli pyrotechnické zátěži jsou velké plochy odkázané na zalesnění pomocí síje směsí dřevin s podporou náletu semen lesních dřevin. Z důvodu pyrotechnické zátěže je do těchto míst zakázán vstup a už vůbec se tu nesmí třeba kopat a nějak zasahovat do povrchu. Momentálně v Brdech pokračuje likvidace munice v režii Armády ČR. V Brdech je takových zón s pyrotechnickou zátěží asi 1600 hektarů.

Kalamitu se podařilo zvládnout
Kůrovcovou kalamitu se podle ředitele hořovické divize Davida Novotného podařilo zastavit už v loňském roce. Vyplývá to i ze statistik vytěženého kůrovcového dřeva. Příčinou kůrovcové kalamity je sice dřívější vysazování smrkových monokultur, ale nemalý podíl má samozřejmě sucho a horká léta.

Ale ani dlouhé série dnů bez řádných srážek a absence sněhu posledních zim nejsou jediným důvodem neradostného stavu našich lesů. „Limitující je pro přežití lesa také teplota. Poslední dobou máme v naší oblastí průměrnou teplotu zvýšenou o 2,5°C. A dlouhé dny slunečného počasí s vysokými teplotami způsobují obrovský výpar vody z lesa,“ říká ředitel David Novotný.

„Radovali jsme se, jak se například v úpatí Kočky na holinách vedle dalších dřevin začal krásně zmlazovat smrk. Najednou zmizel. Zaschl, nepřežil ta horka. Ale kdo se rozhlíží kolem, vidí, jak se i tak holiny začínají zelenat. Ručně jsme na holinách sázeli do síjí semena bříz, smrků, modřínů, ale i osik, borovic nebo jeřábů,“ popsal Novotný.

Bříza připravuje prostor pro les
Břízám se lesníci už nebrání. Tenhle na stanoviště nenáročný strom pomůže vytvořit stabilnější prostředí pro budoucí les. „Bříza roste rychle, je skromná, spadem vylepšuje půdu a její stín umožní přežít dalším druhům, které sem nalétají z mateřských stromů nebo je časem dosadíme. Mám na mysli buky nebo jedle. A bříza připraví prostředí pro další druhy lesních dřevin,“ přiblížil zalesňování holin ředitel. Ten se raduje z toho, jak paseky zarůstají břízami ve všech možných lokalitách a vyrůstají tam i další dřeviny. Když se projdete pasekou, tak uvidíte i jiné druhy dřevin z přirozeného zmlazení, modříny, smrky, borovice, buky, duby nebo jeřáby.

Dvojnásobný odlov vysoké
„Tohle skoro neuvěřitelné zarůstání pasek by ale nebylo možné právě bez rapidního snížení stavů vysoké zvěře. V roce 2021 jsme byli nuceni zvednou plán lovu jelení zvěře z 650 kusů na 950. Podobné počty odlovů byly i v následujících letech,“ říká ředitel a připomíná, že snížení stavu je už znát. Paseky se začínají zelenat a mladé buky dokážou vyrůst i bez nějaké ochrany v podobě oplocenek.

Budoucí generace se tak díky všem, ač někdy kritizovaným opatřením, třeba v podobě vysokého odlovu jelenů, mohou těšit na pestré brdské lesy. V nich už nyní rostou všechny možné druhy dřevin a pohled na rozsáhlé paseky už není tak smutný, jako tomu bylo v letech, kdy se kůrovcové dřevo těžilo.

K lepší stabilitě a ochraně lesní krajiny jistě pomůže i podnikem plánované a již někde realizované projekty návratu vody do krajiny. Po Brdech je možné najít mnoho vybudovaných tůněk a podnik se chystá i revitalizovat brdská prameniště a velkým projektem bude třeba revitalizace prameniště Voložného potoka.