Bobr svou pilnou činností zadržel kubíky vody a ušetřil miliony korun ze státní kasy

O tom, jak se daří Správě CHKO Brdy plnit předsevzetí v ochraně brdské přírody, jsme si povídali s jejím vedoucím Bohumilem Fišerem.

Jak hodnotíte rok 2024 z pohledu CHKO Brdy?
Rok 2024 vnímám z pohledu ochrany přírody v CHKO Brdy pozitivně. Podařilo se navázat na již tradičně zajišťovanou péči o cenné lokality a připravit i několik studií. Za zmínku stojí zpracování studií na revitalizaci Vlčího potoka a oblasti Předních Bahen a revitalizaci potěžebních linek v území po kůrovcové kalamitě v oblasti vrcholu Praha, obě zaměřené na zlepšení zadržování vody v území.

Z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí šlo v roce 2024 souhrnně na péči rekordních více než 6 milionů korun. Loňský rok byl také první celou sezónou provozu návštěvnického centra Domu přírody Brd, do kterého zavítalo přes 16 tisíc návštěvníků a komentované prohlídky proběhly pro 97 skupin. S tím souvisí i rozšíření již tradičních akcí pro veřejnost o vycházky za tůněmi a sovami. Za spolupráci bychom chtěli poděkovat především obci Strašice, která Dům přírody Brd provozuje.

Podařilo se vyhlásit další maloplošná chráněná území?
V roce 2024 bylo na území CHKO Brdy vyhlášeno další maloplošně chráněné území Přírodní památka Licitanta s prameništěm a střídavě vlhkou loučkou. Ta hostí řadu vzácných a chráněných druhů rostlin, hub i živočichů. Najdeme zde masožravou rosnatku okrouhlolistou, vlhká místa s krvavcem a členité okraje porostu má rád silně ohrožený motýlek modrásek bahenní a v prohřátém rašeliníku se vyhřívá a loví zmije obecná.

Kolik jich už na území CHKO je celkem?
V CHKO Brdy máme v současné době 14 maloplošně chráněných území, 7 v kategorii přírodní památka a 7 v kategorii přírodní rezervace. Máme zpracované podklady pro vyhlášení dvou dalších přírodních památek a v procesu vyhlašování jsou dvě národní přírodní památky.

Budete i nadále vyhlašovat další památné stromy?
Mimořádně významné brdské stromy jsme v souladu s plánem péče o CHKO Brdy vyhlásili za památné během prvních let fungování nové CHKO. Více se o nich můžete dočíst na našem webu https://brdy.aopk.gov.cz/web/chko-brdy/pamatne-stromy. Další významné stromy průběžně evidujeme ve veřejně dostupné databázi Stromy v Brdech, do které může svými návrhy přispívat i veřejnost.

V současné době zpracováváme nový plán péče o CHKO Brdy na roky 2026 až 2035. Sem navrhneme i vyhlášení několika nových památných stromů a jedním z podkladů, který při tom využijeme, bude právě databáze Stromy v Brdech. Kritériem pro výběr budou nejenom rozměry stromu, ale i aktuální zdravotní stav, perspektiva, vztah k nějaké historické události a podobně.

Všiml jsem si mnoha tůněk v krajině. Kolik jste jich vybudovali a kdo je iniciátorem tohoto nápadu?
Iniciátorem vzniku tůní je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ochrana přírody si dlouhodobě uvědomuje, že v krajině chybí vodní plochy bez ryb. Proto jsme začali podporovat tvorbu tůní v krajině. Primárně slouží tůně jako místo pro rozmnožování obojživelníků a dalších vodních živočichů, ale jejich pozitivní přínos je i v zadržení vody v krajině, podpoře mikroklimatu daného místa a zvýšení celkové pestrosti stanovišť daného území. Agentura na území CHKO Brdy po domluvě s hospodáři a vlastníky začala financovat z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí tvorbu tůní již od vzniku CHKO, kdy celkově jsme podpořili tvorbu několika desítek tůní částkou 1,4 mil. Kč. Většina hospodářů se pro tůně nadchla a realizují je i samostatně po konzultaci s Agenturou v rámci své hospodářské činnosti.

Před roky jste zmínil, že obtoková strouha kolem padrťských rybníků se bude časem revitalizovat. Je to už v plánu?
Obtoková strouha, která je dnes administrativně i korytem řeky Klabavy, hraje pozitivní roli při hospodaření na Padrťských rybnících a při průchodu povodní. Zároveň ale nevhodně odvodňuje dříve podmáčené smrčiny a další cenné biotopy v okolí. Negativně ovlivňuje i kvalitu vody pro raka kamenáče níže po toku. Najít však shodu na řešení tak, aby byly všechny potřeby aktérů naplněny, je velmi obtížné, a tak se k realizaci neschyluje. Nicméně na Padrťsku se k podpoře zlepšení podmínek nejen pro raka kamenáče podařilo domluvit a realizovat útlum intenzivního hospodaření na Padrťských rybnících a také připravit projekt revitalizace úseku Klabavy pod Dolejším Padrťským rybníkem. V realizaci revitalizace Klabavy nás předběhl bobr evropský, který území obydlil a postavil své hráze v místech plánované revitalizace. Ušetřil tím několik milionů korun a zadržel několik kubíků vody a vytvořil přírodní mokřad v nivě historického koryta řeky Klabavy. Tento mokřad velmi účinně napomáhá zdržení vody, jak z obtočné strouhy, tak při vypouštění rybníků. Zdržení vody umožňuje sedimentaci jemných částeček unášených vodou především při vypouštění rybníků i změnu fyzikálně-chemického složení vody a zvýšení úživnosti vod (pH). Na Padrťsku jsme z dotačních prostředků Ministerstva životního prostředí vytvořili řadu tůní a zlepšili jsme zadržení vody na podmáčených loukách s kosatci sibiřskými mezi Dolejším Padrťským rybníkem a bývalou řídící věží.

Při toulání po Brdech si lze všimnout míst, kde se vysazuje nebo vysadily jedle bělokoré. Máte představu, kolik procent výsadby tvoří jedle mezi ostatními sazenicemi, nebo je to spíše otázka na lesní hospodáře?
Jedle bělokorá se v brdských lesích vyskytuje ojediněle na cca 1 % území. Míst, kde se vysazuje, nicméně opravdu přibývá. Za posledních deset let byla v CHKO Brdy z každých 22 vysazených lesních sazenic jedna sazenice jedle. Tvořila 4,6 % z celkového počtu sazenic. V původních lesích ještě před 400 lety byla přitom každým třetím stromem (cca 35 %). Byla tedy společně s bukem jednou z hlavních dřevin Brd.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR výsadbu tohoto druhu finančně podporuje. V loňském roce bylo z prostředků programu Péče o krajinu Ministerstva životního prostředí vysazeno 23 000 sazenic jedlí.

Jak vnímáte návrat lesa do pasek po kůrovcové kalamitě? Zdá se, že les se v těchto místech rok od roku více a více vzpamatovává...
Kůrovec zlikvidoval stanovištně nevhodné a biologicky jen málo zajímavé smrkové monokultury, u kterých se již mnoho let i mezi lesníky hovoří o nutnosti přeměny na smíšené lesy. Při zalesňování takto vzniklých holin našly na mnoha místech Brd uplatnění odolné pionýrské krátkověké dřeviny, jako je bříza, osika nebo jeřáb, které napomáhají k potlačení účinků extrémních změn teplot na nezastíněných holinách během dne a vytváří tak příznivější podmínky pro růst choulostivějších semenáčků či sazenic dlouhověkých dřevin, jako je např. buk nebo jedle. Nový les tedy bude pestřejší, odolnější a z hlediska ochrany přírody hodnotnější.