Zubního lékaře na pojišťovnu má přes 84 pct lidí, desetina si péči platí

Nedostatek zubních lékařů je podle něj hlavně téma vyvolávané regionálními politiky, kteří s ním vyhrávají volby. "Žádní zubaři nechybí, máme jeden z největších počtů na obyvatele v Evropě," řekl Šmucler. Zubních lékařů je podle něj 6800 a zhruba 1000 nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Průměrně připadá na každého pacienta 1,3 návštěvy zubního lékaře za rok. "Já myslím, že jednou ročně třeba pacienti dojedou do okresního města, protože většinou tam bývají jednou týdně na nákupu nebo tam pracují," dodal.

Z dat zdravotních pojišťoven vyplývá, že jsou oblasti, kde lékaři skutečně chybí. Podle dat VZP z loňského července prezentovaných ČSK jde například o celou oblast mezi Děčínem a Frýdlantem nebo téměř celý Moravskoslezský kraj kromě okolí Opavy. Problémy jsou ale podle pojišťovny také ve vnitrozemí na hranicích krajů, například na Kutnohorsku a Chrudimsku, v okolí Svitav a Moravské Třebové, kolem Loun a Rakovníka nebo od Dobříše přes Tábor po Soběslav.

Podle Šmuclera by se v tom více měly angažovat kraje, které mají na případné finanční stimulace peníze. Kromě krajských nemocnic by podle něj měly podporovat i místní ordinace.

Řešením je podle Šmuclera přidat na stomatologii peníze a dovolit lidem si doplatit na lepší péči, kterou si dnes platí celou. Dříve podle něj měl obor osm procent peněz z veřejného zdravotního pojištění, v současné době je to polovina. "V ČR se ze zdravotního pojištění platí zcela to, co nikdo nechce, a za všechno ostatní si lidé platí," řekl Šmucler. Hrazené pojišťovnami jsou tak podle něj třeba amalgámové plomby, které pacienti nechtějí a mladí lékaři často ani neumí udělat.

Český systém podle něj vychází z rakouského modelu, který ale umožňuje pacientům, aby si platili rozdíl mezi hrazenou a jimi požadovanou péčí. Přesto jsou ale podle Šmuclera přímé platby Čechů za zubní péči jedny z nejnižších v Evropě, asi 80 dolarů, tedy zhruba 1770 korun, ročně. Řešením ale podle něj není ani úplné zrušení plateb péče z pojištění, přestože ve Švýcarsku vedlo ke zlepšení péče o zuby. Naopak v Řecku vedlo k zanedbávání péče a lidé si často nechali raději zuby vytrhat.

Celosvětově se podle něj stomatologie stává péčí hlavně o chudší lidi. "Šedesát procent kazů má 20 procent populace, která má méně než jedno procento peněz," uvedl. Pokud se ale lidé starají o své zuby, žijí průměrně až o dva roky déle.

V evropském srovnání dávají země na zubní péči asi 5,1 procenta z peněz na zdravotnictví. Náklady z veřejných zdrojů tvoří v průměru 31 procent, 59 procent jsou přímé platby pacientů.