Životní minimum se zvýší na 3860 korun měsíčně

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády. Po růstu minima by mohlo přibýt 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11.000 a u porodného asi 2000. Letošní výdaje by se tak zvedly o 390 milionů korun, resort práce a sociálních věcí na to peníze v rozpočtu má.

Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v létě 2018 krátce po svém nástupu do funkce. Sociální demokraté ale v jednáních s koaličním hnutím ANO několikrát neuspěli. Naposled Maláčová návrh nařízení podala s březnovým termínem loni před vánočními svátky. Schválený návrh počítá s dubnem, uvedl Hamáček. Maláčová se dnes jednání kabinetu neúčastnila.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podmiňovala navýšení minima revizí dávek. Maláčová těsně před vánočními svátky předložila novely se změnami a zpřísněním vyplácení peněz od státu, které by měly platit nejspíš od roku 2021 či 2022.

Nařízení má podle předkladatelů pomoci například rodičům či seniorům. Například rodiče s pětiletým a osmiletým dítětem mají nyní minimum 9850 korun. Po zvýšení by to mohlo být 11.140 korun. U samotného otce či matky se čtyřletým dítětem by se částka ze 4880 korun mohla dostat na 5520 korun. Dvojice důchodců by měla místo 5970 pak 6750 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Podle ministryně po zvyšování mezd, důchodů a příspěvků na péči řada lidí už na dávky od státu nedosáhne. Už dřív Maláčová řekla, že přišlo o porodné 60.000 rodin, o přídavek na dítě 200.000 rodin a o příspěvek na bydlení mnozí senioři. Ministerstvo poukázalo i na to, že po navýšení minima zůstane lidem v exekuci vyšší nezabavitelná částka.