ZEVO v Příbrami: Řešení odpadového problému, nebo hrozba pro okolí?

Projekt ZEVO - zařízení pro ekologické využití odpadu v Příbrami vyvolává řadu otázek i emocí. Podle zastánců jde o ekologické řešení, které zajistí stabilní ceny tepla a odpadu. Odpůrci se obávají dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Jak vnímá výstavbu ZEVO v Příbrami starosta města Jan Konvalinka (ANO)? Na tuto a mnoho dalších otázek v souvislosti s plánovanou výstavbou odpovídá starosta v rozhovoru pro náš portál.

Přinese ZEVO výhody Příbrami a okolním obcím?
Přinese. Minimálně v tom, že nabídne řešení Nerudovského odpadového problému „kam s ním“. Zákaz skládkování se blíží a města a obce často nervózně přešlapují a trápí se tím, jak, kudy a s čí pomocí si poradí. My v Příbrami máme naprosto geniální výchozí pozici, za kterou vděčíme vlastně našim dávným předchůdcům, kteří se kdysi rozhodli v našem městě vybudovat velkokapacitní teplárnu. Ta mimo jiné disponuje i parogenerátorem a umí tedy vyrábět z tepla i elektrickou energii. Na teplárnu je napojeno veliké množství odběratelů od domácností v bytových domech, přes instituce až po veliké komplexy. Díky moderním technologiím je možné z teplárny vytvořit zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) a docílit stavu, kdy lokálně se vyprodukovaný odpad přemění na lokálně vyrobené a spotřebované teplo či elektrickou energii. To je, dle mého, mimořádně ekologické řešení. Plusem pro všechny okolní obce je to, že se v tomto projektu mohou „vézt“ s Příbramí a zajistit si vyřešení likvidace odpadu jednou provždy.

Lze garantovat, že provoz ZEVO nebude mít negativní vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel?
V principu ano. Dávno nežijeme v době, kdy by se u takovýchto projektů environmentální aspekty upozaďovaly. Naopak. Snaha o ochranu životního prostředí a zdraví lidí je absolutně nadřazena jiným věcem jako jsou ekonomika nebo provozní efektivita. Možná to někteří lidé neví, ale tento způsob likvidace odpadu – tedy jeho energetické využití – je naprosto běžný v těch nejvyspělejších a na ekologii nejvíce zaměřených evropských zemích Evropy. V Norsku nebo Švýcarsku je naprosto běžné, že střední město má své vlastní ZEVO. A přijde nám, že by se tam žilo nějak nezdravě? Určitě ne.

Normy pro vypouštění exhalací jsou nastaveny mimořádně přísně. Pokud bychom snad měli srovnávat míru znečištění, které teplárna produkovala za „uhelné“ éry, a které bude produkovat za té „odpadové“, budeme se potýkat s totálně odlišnými hodnotami.

Jakým způsobem bude kontrolováno množství emisí a jaká opatření jsou plánována pro případ překročení limitů?
K tomu jsou kompetentní orgány ochrany životního prostředí v čele s inspekcí a ministerstvem. Překračování norem je nepřípustné a zcela jistě by vedlo k citelným sankcím, popřípadě i k pozastavení činnosti zařízení. A to si, s ohledem na obrovské vstupní investice, žádný provozovatel nechce ani nemůže dovolit.

Jaká je odhadovaná cena výstavby a jak se bude financovat?
Dle mých informací má celý projekt vyjít na vyšší stovky milionů korun, hovořilo se o částkách blízkých tři čtvrtě miliardy Kč. Město se na výstavbě nepodílí, vše bude financováno ze strany vlastníka a provozovatele teplárny. S ohledem na výši investice předpokládám úvěrování s dlouhou dobou splatnosti.

Dá se věřit tomu, že se projekt nedotkne cen za svoz odpadu a za teplo pro domácnosti?
Počítejme s jednou věcí. Ceny svozu odpadu a tepla v budoucnu budou růst tak jako tak. Jde to zejména na vrub evropské legislativě, kterou jsme nuceni do našeho národního prostředí implementovat. Se zpřísňujícími se pravidly, s emisními povolenkami a dalšími ekologickými nástroji poroste finanční náročnost zpracování odpadu a výroby tepla. Je to bohužel fakt, se kterým na úrovni města nic moc neuděláme.

Realizace záměru ZEVO v našem městě ale může znamenat to, že cena svozu odpadu jednak nepůjde tak strmě nahoru jako v jiných městech a také se nutně nemusí vyšplhat do kdovíjak závratných částek. Z logiky věci – nebude-li nutné odpad vozit na dlouhé vzdálenosti a bude-li se likvidovat zde, nebudeme platit enormní sumy za jeho přepravu. Co se týká tepla, je to obdobné. Bude-li dost komodity ke spalování, bude-li dost odběratelů tepla z centrálního zdroje, bude ekonomická bilance příznivá a stejně tak bude příznivá i cena pro koncového odběratele.

Existuje možnost, že by do Příbrami byl dovážen odpad i z jiných regionů, nebo bude sloužit výhradně pro Příbram a okolí?
Primárně se počítá se svozem z regionu Příbramska. Jsou vedena jednání i s regiony Sedlčanska a Dobříšska. Hlavním „dodavatelem“ odpadu pak pochopitelně bude naše město.

Jaké jsou další kroky ve schvalovacím procesu a kdy se očekává konečné rozhodnutí?
Toto je spíše otázka na Energo a.s. Nicméně. Za město byla veškerá vyjádření podána. Předpokládáme, že projekt by se mohl začít realizovat v příštím roce tak, aby se stačil rozjet a optimalizovat do doby, kdy vstoupí v platnost zákaz skládkování. Je dobře, že jsme jako město díky spolupráci s teplárnou na vše připraveni.

Co říkáte na odpor obyvatel některých okolních obcí? Píší se petice a konají se referenda. Jak se k tomu město Příbram postaví?
Počáteční strach a odpor lidí chápu. Chápu ho do okamžiku, kdy lidé neznají všechny detaily a souvislosti. Méně už ho chápu po tom, co se fundovaní odborníci s vypětím sil pokusí vše vysvětlit a zodpovědět veškeré otázky. I tak se třeba nepodaří v lidech strach umenšit. To je logické. Co chápat ale neumím, je to, že někdo zpochybňuje závěry, ke kterým dospěly odborné kapacity a vytváří lživé konspirace o tom, že po vzniku spalovny tu všichni do roka a do dne pomřeme (nadsázka).

ZEVO umí být i vděčným politickým tématem. Obzvláště pro někoho, kdo vycítí příležitost svézt se na vlně počátečního strachu lidí z něčeho nového. Stačí pak říkat, že tohle by on nebo ona rozhodně nedovolil, a že se po volbách postará o to, že tu žádná spalovna nebude. Smutné na tom může být to, že i takový člověk si moc dobře uvědomuje, že vlastně jiné řešení, lepší řešení, není. Skutečně není.