Zázraky vyobrazené na Svaté Hoře nejsou vymyšlené příběhy, říká Věra Smolová

Program Svaté Hory v letošním roce opět nabídne pohled do historie. V sérii pěti přednášek se bude příběhům, které zpodobňují malby ve svatohorských ambitech, věnovat vedoucí Státního okresního archivu Příbram Věra Smolová. První ze setkání s Příběhy ze svatohorských ambitů (s podtitulem Lidé a místa ze 100 milostí Panny Marie Svatohorské) se uskuteční ve středu 31. ledna od 17.30 v refektáři probošství.

„Vyobrazené ‚zázraky‘ nejsou vymyšlené příběhy, skutečně se staly v období přibližně 1639 až 1760. Člověk, který připisoval nečekanou záchranu a pomoc přímluvě Panny Marie Svatohorské, přišel na Svatou Horu a přinesl o této milosti písemný záznam,“ říká Věra Smolová. Lidé také často nechávali namalovat na plechovou tabulku výjev prokázané milosti, tabulky pak byly zavěšeny na Svaté Hoře. „Podle mého názoru byly právě na jejich základě někdy v 18. století provedeny malby na klenbách ambitů,“ vrací se k původu vyobrazení Věra Smolová a zmiňuje, že podobné tabulky jsou dodnes k vidění ve schodišti k poutnímu chrámu Mariahilf (Panny Marie Pomocné) v Pasově.

Cyklus zahájí vyobrazené milosti z Příbrami a blízkého okolí, např. příběh pičínské zámecké paní Lidmily Markéty Chlumčanské z Přestavlk. Jako patnáctiletá se provdala za Jana Václava Ferdinanda rytíře Dubského z Vitiněvsi a na Pičíně, který se se dohadoval s příbramskými měšťany o těžbě železné rudy. Další si diváci vyslechnou vždy jednou za měsíc až do května.

Po rekonstrukci Svaté Hory po požáru v dubnu 1978 přišly jako poslední na řadu záchranné restaurátorské práce na klenbách a malbách ambitů, zvlášť severního. „Pamatuji si, že hasební voda tam způsobila značné škody a je obdivuhodné, že restaurátoři dokázali malby obnovit. Bohužel ale byla části zobrazených ‚zázraků‘ přiřazena špatná čísla, ztěžující jejich identifikaci,“ zmiňuje historička obtíže při vyhledávání informací. V první fázi uspořádala všechny dochované fotografie od začátku 20. století, na nichž jsou většinou i původní čísla, a uvedla je do souladu s původním číslováním a prvním novodobým popisem z 80. let 19. století.

Nyní k vyobrazeným událostem dohledává osoby a místa, jichž se týkají. „Doufám, že se tyto příběhy z ambitů s fotografiemi jejich vyobrazení z období od začátku 20. století do současnosti podaří vydat napřesrok v samostatné knížce,“ dodává Věra Smolová. Od roku 2015 také pracuje, společně s historikem architektury Michalem Profantem, na monografii o Svaté Hoře. Všechny údaje je ale nutné ověřovat v archivních pramenech, a její příprava tedy ještě nějaký čas potrvá. Proto se zatím soustředí na dílčí témata, jež prezentuje při přednáškách a v časopisu Svatá Hora.