Závislosti v novém kabátě: Co frčí mezi mladými a jak na to reaguje Příbram

Nikotin už nevypadá jako něco, co smrdí a škodí. Vypadá jako mango, máta nebo žvýkačka. A právě to je důvod, proč se stal běžnou součástí školních chodeb.

Zatímco klasické cigarety kouří denně jen 6 % šestnáctiletých, e-cigarety užívá denně 15 % a nikotinové sáčky alespoň občas 10 % mladých. Mnozí z nich přitom nikdy předtím klasickou cigaretu ani nezkusili — sáčky a vapování působí „čistěji“, nenápadněji, a hlavně neobtěžují okolí zápachem. To, co dřív budilo odpor, dnes budí zvědavost.

Alkohol a léky: únik, ne zábava
Alkohol zůstává nejčastěji užívanou látkou. Téměř 40 % teenagerů přiznává nadměrné pití, často v kombinaci s léky — sedativy, antidepresivy nebo analgetiky. Mnozí mladí sahají po těchto látkách ne kvůli zábavě, ale kvůli úlevě. Úzkosti, tlak na výkon, nejistota v mezilidských vztazích — to všechno hraje roli.

Kratom: přírodní, ale ne neškodný
Do popředí se dostává i kratom, přírodní stimulant z jihovýchodní Asie. Dlouho se prodával bez regulace, často jako „sběratelský předmět“. V malých dávkách povzbuzuje, ve větších tlumí. Od července 2025 je jeho prodej částečně regulován — jen dospělým, ve specializovaných prodejnách. Přesto ho mladí dál vyhledávají, často i v kombinaci s léky nebo alkoholem.
Kratom zažívá obrovský nárůst popularity, zejména mezi mladými. Často je vnímán jako přírodní, lehká a „bezpečná“ látka — jako alternativa kávy nebo čaje. Tato představa je ale nebezpečně zjednodušená. Kratom působí na mozek podobně jako opioidy a má potenciál vyvolávat závislost. Návyk vzniká nenápadně, právě proto, že riziko je podceňováno.

„Z reálné praxe víme, že řada mladých začíná s kratomem jen ‚na soustředění‘, ‚na úzkost‘ nebo ‚místo kávy‘. Postupně si zvyšují dávku i frekvenci užívání – a když se rozhodnou přestat, zjistí, že to nejde. Maskují to za ‚můžu kdykoli přestat‘, ale tělo i psychika říkají něco jiného. V naší ambulanci, stejně jako v dalších zařízeních, roste počet mladých uživatelů kratomu,“ upozorňuje Hana Vavřincová, vedoucí Centra adiktologických služeb Magdaléna o.p.s. v Příbrami.

Podle výzkumů PAQ Research má až 40 % žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese. Třetina až polovina adolescentů má zkušenost se sebepoškozováním. Závislosti se stále častěji prolínají s duševními poruchami — deprese, úzkosti, ADHD. A 81 % škol nemá školního psychologa.

V regionu Příbram, kde se mladí potýkají nejen s návykovými látkami, ale často i s duševními obtížemi, hledá řada z nich pomoc právě u Magdalény o.p.s. Tato nezisková organizace působí ve Středočeském kraji už od roku 1997 a zaměřuje se na léčbu závislostí, prevenci rizikového chování a podporu duševního zdraví. V Příbrami provozuje Centrum adiktologických služeb, které nabízí ambulantní péči, poradenství pro rodiny i terénní programy.

Co je klíčem k prevenci
„Prevence znamená předcházení — v našem případě rizikovému chování, tedy i závislostem. Ale jak předcházet něčemu, co je součástí společnosti? Základem je posilování zdravých vztahů, zdravého životního stylu a schopnosti orientovat se ve stresových situacích. To vede k samostatnému rozhodování a zodpovědnosti.

Je důležité mluvit s dětmi a mladými lidmi otevřeně. Nezastrašovat, ale naslouchat a vést dialog — doma i ve škole. Ve školách to znamená nejen kvalitní programy primární prevence, ale i schopnost pedagogů vést s žáky skutečný rozhovor.

V našem regionu máme kvalitní síť služeb, na které se mohou obrátit jak rodiče, tak děti. A co je podle mě nejdůležitější — jak v prevenci, tak v řešení už vzniklého problému? Umět si říct o pomoc. A vědět, kde ji najít,“ říká Hana Vavřincová, vedoucí Centra adiktologických služeb Magdaléna o.p.s. v Příbrami.