Záškrt se vrací. Nebezpečná nemoc může ohrozit dýchání i srdce, varuje primář Prusík

Můžete nám prosím vysvětlit, co přesně záškrt je a jak se projevuje u pacientů?
Záškrt, odborně difterie, je infekční onemocnění způsobené bakterií Corynebacterium diphtheriae. Zajímavé a zároveň nebezpečné je, že samotná bakterie nepoškozuje organismus přímo, ale produkuje toxin. Ten dokáže proniknout do lidských buněk a zastavit v nich tvorbu bílkovin, což vede k jejich odumírání.

Jak vážné onemocnění záškrt je a proč je důležité ho nepodceňovat?
Jedná se o velmi vážné onemocnění. Nejčastější forma připomíná běžnou angínu, ale v krku se tvoří tzv. pablány, které mohou blokovat dýchací cesty. Odtud pochází i název záškrt – nemoc může pacienta doslova „uškrtit“. Zároveň se toxin uvolňuje do krevního oběhu a může se usazovat v srdečním svalu, kde způsobuje jeho poškození a odumírání. To představuje vážné ohrožení zdraví i života pacienta.

Jak časté jsou dnes v Česku nové případy záškrtu?
Jde o další onemocnění, o kterém jsme si ještě nedávno mysleli, že se u nás už prakticky nevyskytuje. Globalizace a cestování ale situaci změnily. Podobně jsme v posledních letech zaznamenali například epidemii černého kašle nebo výrazný nárůst syfilitidy. Nemoci, které jsme považovali za „minulost“, se vracejí.

Jak se záškrt šíří a kdo je nejvíce ohrožen nákazou?
Záškrt se šíří kapénkovou infekcí. Inkubační doba je krátká, obvykle jeden až tři dny. Ohrožen je tedy téměř každý, kdo byl v kontaktu s nemocným nebo přenašečem. Infekce v krku se může objevit i u očkovaných osob, ale ti mají díky neutralizačním protilátkám chráněný srdeční sval. Nejvíce ohroženi jsou lidé s nízkou hladinou těchto protilátek, tedy neočkovaní nebo ti, u nichž už ochrana zeslábla.

Jakou roli hraje očkování proti záškrtu?
Očkování je zásadní zejména pro ochranu srdce před toxinem. Na samotnou infekci v krku máme antibiotika, ale poškození srdečního svalu už často neumíme účinně napravit. Velmi důležité jsou také výtěry z krku a laboratorní vyšetření. Ne každá angína je bakteriální – většinu „bolavých krků“ způsobují viry, a antibiotika na ně proto nefungují.

Existují skupiny lidí, pro které je riziko vyšší?
Nízkou hladinu ochranných protilátek mají především novorozenci před očkováním, lidé, u kterých už účinek očkování zeslábl, a dlouhodobě neočkovaní dospělí.

Jak probíhá léčba záškrtu a jak rychle je potřeba zasáhnout?
Používáme účinná antibiotika, nejprve empiricky, později cíleně podle výsledků laboratorních testů. Při průkazu Corynebacterium diphtheriae je k dispozici také antisérum, tedy protilátky proti toxinu. Rychlá diagnostika a zahájení léčby jsou klíčové.

Jaká preventivní opatření byla přijata u aktuálního případu v Příbrami?
Zajímavostí tohoto případu je, že pacient měl nejen krční, ale i kožní formu záškrtu, která je vzácná. Díky laboratorní diagnostice byl správně léčen cílenými antibiotiky. Byly vyšetřeny všechny rizikové kontaktní osoby a nebylo prokázáno další šíření infekce. Na případné další situace je nemocnice připravena.

Má záškrt i zajímavé historické souvislosti?
Podle historických pramenů mohl nosní formou záškrtu trpět i německý polní maršál Erwin Rommel během druhé bitvy u El Alameinu. Musel být odvezen k léčbě do Německa a v době britského protiútoku zůstal Afrikakorps bez vrchního velitele.