Žaloba na Zemana kvůli milosti pro Baláka se asi podávat nebude

"V této individuální věci by patrně podání žaloby nemělo naději na úspěch," řekl Hraba. Český právní řád podle něj nenabízí prostředky, jimiž by bylo možné prezidentskou milost v konkrétním případě soudně přezkoumat, případně zrušit, na čemž se komise shodla jednomyslně.

Důvodem pro podání ústavní žaloby na prezidenta by podle komise mohlo být spíše systematické zneužívání milostí s cílem mařit výkon soudní moci, "zločinné spolčení, jehož by byl prezident součástí", udělování milostí za úplatu nebo omilostňování agentů cizí moci.

Komise se dohodla na tom, že bude zvažovat změny ústavy. Podle Hraby by například udělení prezidentské milosti musel podobně jako amnestii odsouhlasit také předseda vlády. Profesor ústavního práva Jan Kysela upozornil na slovenskou úpravu, podle níž jsou prezidentova rozhodnutí zrušitelná parlamentem, přičemž zrušení by mohl přezkoumat Ústavní soud. Další ústavní právník Aleš Gerloch připomenul československé ústavní úpravy, podle nichž prezident nemohl omilostnit členy vlády pro úmyslné trestné činy a byl odpovědný z výkonu své funkce tehdejšímu parlamentu.

Komise se jednomyslně shodla na tom, že Zemanovo odůvodnění milosti pro Baláka bylo "nepřijatelné a destruktivní pro vnímání rovnosti občanů před zákonem". Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Podle kritiků tím dal najevo, že zaměstnanci Hradu jsou beztrestní.

Balák byl 24. března pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl podle rozsudku 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím, které padlo dva dny po vynesení rozsudku, vše prominul.

Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvedl, že amnestii na závěr svého druhého funkčního období nechystá. Nevyloučil ale udělení milosti svému kancléři Vratislavu Mynářovi v případě jeho odsouzení. Policie loni Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Případ se týká šestimilionové dotace na dostavbu penzionu v Osvětimanech.