Zalánských madon byly vyřezány tisíce. Dostaly se až do Bavorska nebo Rakouska

Na konec letošní roku chystá Podbrdské muzeum výstavu Fenomén zalánská madona. Kurátor muzejních sbírek Rudolf Šimek téma aktuálně představí v Městské knihovně Březnice. S lidovými autory madon, kteří pocházeli nejen ze Zalán, ale také z Nepomuku nebo Příbrami, seznámí v pondělí 25. března od 18.00.

„Jedná se o první přednášku poodkrývající tajemství ohledně autorství tisíců madonek, které vyřezávalo několik rodin v Nepomuku a později v Zalánech pro potřebu poutního prodeje na Svaté Hoře. Skutečně se jedná o fenomén, kdy se tento produkt domácké výroby, jakéhosi přivýdělku při drobném zemědělství, dostal díky poutníkům do mnoha koutů České republiky, ale i Bavorska, Rakouska a dalších zemí,“ vysvětluje Rudolf Šimek.

V rámci spolupráce s českými muzei se Podbrdskému muzeu podařilo zdokumentovat stovky nepomucko-zalánských a také příbramských dřevořezeb. Následně byly některé z nich rámcově datovány, nebo byl rozpoznán rukopis konkrétního řezbáře. Madonky většinou pocházejí z celého 19. století, skupina sošek pak z konce 18. století. Nejčastější zastoupení mají práce rodiny Pazderníků.

Sbírka madon Podbrdského muzea je poměrně mladá, podle kurátora byly zakupovány bez hlubší znalosti problematiky. „Velmi si ceníme starou madonku pocházející přímo z Nepomuku, darovanou Jiřím Burgersteinem, či jen 18 centimetrů vysokou madonku nalezenou na půdě domu, který měl být zbořen,“ představuje Rudolf Šimek některé z exponátů. Muzeum má také jednu z mála dochovaných piet a 54 cm vysokou madonu s Ježíškem nad pravou nohou. Zahájení výstavy Fenomén zalánská madona připravuje Podbrdské muzeum na listopad.