Zákulisí kabiny: Kustod, neviditelný pilíř hokejového týmu

Jak jste se vlastně stal kustodem?
Před šesti lety se v Příbrami zakoupila licence na 2. národní hokejovou ligu a skládal se nový realizační tým. Roman Kantor (marketingový ředitel) si vzpomněl na mého otce, který na zimním stadionu historicky brousil brusle a skrze mě jej oslovil. Otec už se na to necítil, slovo dalo slovo a příležitosti jsem se chopil já. O A-tým se starám doposud a jsem za to rád.

Co vás na práci kustoda baví?
Baví mě to, že pracuji v týmu, který drtivou většinu utkání vyhrává, to je super. Je to vlastně důvod, proč to děláme. Pocit z vítězství je u sportu nejvíc. Zároveň jsem mezi mladými kluky, sehráváme utkání ve městech, které se pyšní vysokou návštěvností fanoušků, což je perfektní. Zažít takovou atmosféru, to je zážitek.

Honzo, popište nám, jak vypadá váš běžný zápasový den?
Ráno vstanu, moje první cesta vede na zimní stadion, dávám týmu sušit prádlo, připravím hráčům čisté dresy, snažím se stále udržovat čisté zázemí kabiny, to je taková první fáze dne. Zpět se vracím tři, čtyři hodiny před zápasem, připravím občerstvení, pití. Jsem k dispozici, když jsou potřeba nabrousit ještě nějaké brusle, potom už se plně soustředíme na zápas, který když skončí (pro nás většinou vítězně), tak se kolečko opakuje. Praní, úklid, posedíme a na druhý den jedeme dál.

Jak obtížné je zvládat emoce a podpořit tým, v situaci, kdy se průběh zápasu nevyvíjí slibně?
Zachovat klid. Samozřejmě občas člověk také vybouchne, většinou ve směru k rozhodčím. Hráči jsou natolik zkušení, že vědí, jak si mají poradit. Já jsem tam od toho je povzbudit a dát jim pocit, že jsem na jejich straně nikoliv vnášet na střídačku negativní atmosféru.

Na co se těšíte po skončení sezóny?
Tak to všichni vědí, před rokem jsme se ženou koupili malou chatku, rok jsme ji dávali do kupy, až to všechno skončí odeberu se tam a na to se těším nejvíc. Samozřejmě si budu přát, abychom došli až do finále.