Za první pololetí loňského roku zemřelo na covid 17.200 lidí

27. ledna 2022 (11:13)

foto: pixabay

Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí.

V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17.200 lidí, u kterých byla jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Byla tak nečastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku v souvislosti s covidem od předloňského začátku epidemie přes 37.000 lidí.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76.700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17.200 z nich. "Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.

Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.

Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. "Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent," upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.

Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Podle předběžných údajů byl základní příčinou úmrtí u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.

Nejvíce životů, zhruba 6000, si covid-19 za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.

Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. "Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný," uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistika ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37.114 lidí s covidem-19. Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených počty úmrtí stejně jako počty vážně nemocných s covidem-19 v posledních týdnech klesají. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz / ČTK

autor: Tomáš Pečenka