Za jeleny, historií a tichou hladinou: Výlet k Pilské nádrži

16. července 2025 (14:00)

foto: Pilská nádrž. / archiv AOPK ČR / se souhlasem

Brdy nejsou jen hluboké lesy nebo vzpomínky na vojenskou minulost. Jen pár kilometrů od Příbrami se nachází trasa, která vede lesem, míjí jelení oboru a končí u jedné z nejzajímavějších technických památek v regionu.

Cesta začíná v Orlově, kde se napojíte na cyklotrasu 8190. Po pár minutách chůze se otevře pohled na jelení oboru – rozlehlý oplocený areál, kde lze zahlédnout jeleny v přirozeném prostředí. Není to turistická atrakce, spíš tiché místo, které vede k zastavení. Děti tu často ztichnou a pozorují – to samo říká dost.

Pilská nádrž: Ticho, voda a technické dědictví
Po krátkém úseku lesem se před vámi objeví Pilská nádrž – největší vodní plocha v Brdech. Vznikla mezi lety 1849–1853 jako zásobárna vody pro doly a hutě v Příbrami. Tehdy se jí říkalo Sofiin rybník, podle manželky arcivévody Františka Karla.

Rok po dokončení se hráz protrhla. „Ačkoliv bylo obyvatelstvo varováno, o život přišli v Bohutíně dva lidé,“ uvádí dobový záznam z roku 1854. Hráz se protrhla po vydatných deštích a přívalová vlna zasáhla obec v noci ze 21. na 22. června.

Nádrž prošla několika opravami, ta poslední proběhla v roce 2007. Dnes slouží jako zdroj pitné vody – koupání je zakázáno, ale procházka podél hladiny patří k nejhezčím v kraji.

Když ticho přerušil rachot pásů
Vojenský újezd Brdy, do kterého patřila i Pilská nádrž, existoval od 1. července 1950 do 31. prosince 2015. Jeho historie je ale delší — vojenské využití Brd začalo už v roce 1926, kdy vláda Československa rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice. Přístup byl možný jen s povolením, a to většinou pro armádu, lesníky nebo technický personál. Vojáci prostor aktivně střežili, zejména v centrálních částech.

Pilská nádrž dnes působí poklidně, ale v létě 1968 se její okolí změnilo. Podle pamětníků tu bivakovaly jednotky Sovětské armády, které do republiky vstoupily během srpnové invaze. Lesy kolem hájovny U Slaniny nabízely kryt a přístup k vodě – objevily se stany, technika, hlídky. „Do lesa jsme se tehdy báli – místo srnek jsme potkávali muže v maskáčích,“ vzpomínají obyvatelé Bohutína a Orlova. Archivní záznamy konkrétní rozmístění nepotvrzují, ale ústní tradice přetrvává.

Zpátky nebo výš
Trasu lze uzavřít zpáteční cestou přes Slaninskou stezku, nebo ji prodloužit výstupem na Třemošnou (779 m), odkud je krásný výhled na Příbram i Svatou Horu. Celý okruh měří 6–8 km, zvládne ho i rodina s dětmi.

Nezapomeňte si vzít dalekohled. Jeleni se rádi drží stranou, ale z ranního lesa je často dobře vidět. Nejlepší světlo bývá brzy po rozbřesku.