(Za)chraňme manželství

Letošní týden manželství se nese v duchu tématu „ Zabijáci vztahu a jak se jim bránit“ a je tak příležitostí pro všechny páry zaměřit se na svůj vztah. Valentýn je synonymem romantiky a zamilovanosti, pro trvalý a spokojený vztah však „pouze“ romantika nestačí a vyplatí se budovat vedle ní také další kvality a dovednosti jako jsou přátelství, komunikace, odpuštění a radost.

Pokud se podíváme na ankety nebo hrozivé rozvodové statistiky, jeví v jejich světle pojem spokojené manželství jako něco co je nedosažitelné, nebo něco čemu hrozí zánik. Manželství ale určitě není žádný přežitek minulé doby, ale naopak se může stát prostorem, který náš život a především životy našich dětí může výrazně obohatit. V naší kultuře se totiž dosud nenašla žádná lepší alternativa, která by se lépe dokázala postarat o děti, kterým právě pevný a harmonický vztah dvou lidí umožní vyrůst ve zdravé a samostatné dospělé schopné dál předávat rodinné hodnoty svým potomkům.

Abychom však mohli z dlouhodobého vztahu čerpat a nebýt z něj jen vyčerpaní, vyžaduje to především naši odpovědnost vůči němu a snahu se o něj starat. Každý dlouhodobý vztah ať už manželský nebo tzv. „na psí knížku“ se neubrání zevšednění, stereotypu každodenních povinností nebo i krizím, které mohou ohrozit stabilitu vztahu. Po nějaké době opadne původní zamilovanost, založená spíše na vzájemné touze, okouzlení a romantice. Přirozeně pak tuto bouřlivou lásku nahradí střízlivější láska manželská/partnerská.

Podle našeho legendárního psychiatra a odborníka na manželské vztahy MUDr. Miroslava Plzáka se manželská láska zakládá na třech schopnostech, tzv. »Tří S«: soucit, stesk a starost. Jestli se vám po partnerce/partnerovi stýská, těšíte se domů, máte o ni/něj starost, když dlouho nepřichází, soucítíte s její/jeho bolestí, pak toto všechno svědčí o tom, že manželství funguje tak, jak má. Samozřejmě to musí být oboustranné, aby vztah přinášel uspokojení oběma partnerům. Ráda bych ještě k těmto třem přidala ještě neméně důležité čtvrté „S“ a tím je smích. Pokud se partneři umí spolu zasmát, prožívat radostné okamžiky a také na ně vzpomínat, dokáží svůj vztah hodnotit více pozitivně a také díky tomu překlenout některá méně radostná období.

Žít spokojeně v dlouhodobém vztahu znamená také uchránit ho od stereotypu, nudy, která se může do partnerství vkrást a způsobit v něm odcizení. Účinným lékem proti nudě a stereotypu pak může být hledání a posilování toho, co nás stále spojuje – mohou to být společné zážitky, výchova dětí, zájmy, humor, názory… Zavzpomínat třeba na to, co nás na tom druhém kdysi přitahovalo, co se nám líbilo (a stále líbí). Zkusme připomenout sobě, ale i nahlas svému partnerovi jeho přednosti, to čeho si na něm vážíme, co máme rádi. Zkusme se také radovat i z maličkostí, které pro nás partner dělá, aniž by musel.

Trvalý a důvěrný partnerský vztah přispívá k naší celkové životní spokojenosti, pro děti ale i dospělé představuje bezpečný přístav, kam se můžeme uchýlit v době bouře a nepohody. Určitě stojí za tu námahu ho chránit a pečovat o něj.

_{Mgr. Kateřina Jíšová
Centrum psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje, pracoviště Příbram.}