Vysoké teploty ohrožují ryby, může docházet k jejich úhynu

"Každý druh ryby má své teplotní optimum. Když je ta voda příliš teplá, tak utíkají do chladnější vody. Kupříkladu si vyberou hlubší vrstvu vodního sloupce nebo se snaží najít nějaký přítok, když mají možnost, a tam se natlačí nebo hledají vývěr chladné vody ze dna," řekl Martin Čech z Biologického centra AV ČR.

Čech vysvětlil, že kyslík se v teplé vodě hůře rozpouští, ale ryby mají v teplejší vodě rychlejší metabolismus, proto více dýchají a spotřebují i více kyslíku. Dalším problémem jsou řasy a sinice. "Nevadí jim to fyzicky, nemůže je to otrávit. Problematické jsou, neboť prodýchají kyslík a nad ránem může v té vodě dojít ke kyslíkovému deficitu, což ryby nevydrží a umřou. Za velkého horka jsou ranní úhyny hyb celkem běžnou záležitostí v těch hodně zelených vodách a hypertrofních rybnících nebo částech přehradních nádrží, například jako horní úsek Orlíku nebo přehrada Hněvkovice," dodal.

Podle Čecha ale jde o celkem lokální záležitost a je tam několik dalších faktorů, které k úhynu mohou přispět. "Většinou je to kombinace vysoké teploty vody, malý obsah kyslíku, spoustu řas a sinic. Také záleží na druhu ryb, které ve vodě jsou. Různé velikostní kategorie to snáší jinak. Menší ryby, například okoun, to snáší lépe než velké ryby, které mají větší biomasu. Ryby nepřijímají kyslík jen žábrami, ale určitou část přijímají povrchem těla," uvedl vědec.

Zdeněk Adámek z Fakulty rybářství a ochrany vod na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích řekl, že rybám lze pomoci provzdušňováním vody, což se v rybníkářství řeší pomocí aerátorů, ale bývá to komplikované. "Z výše uvedených důvodů v létě opravdu ke zvýšenému riziku, a často i skutečně, k úhynům ryb dochází," dodal. Podle Čecha by mohlo pomoct také pouštění vody z přehrad, která navýší průtoky a může v řece zlepšit kvalitu vodu. Ochota pouštět z přehrady vodu je ale podle něj minimální, neboť je svým způsobem vzácná, používá se na výrobu elektrické energie či jako pitná voda.