Vrchní sestra paliativního oddělení: Smrt ve vás zanechává stopy, ale našim cílem je, aby člověk mohl odejít v klidu

Za velkého zájmu médií i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, byla před několika týdny otevřena nová lůžková jednotka paliativní péče. Oddělení je symbolem špičkové nemocniční péče 21. století, a to nejen díky příjemnému prostředí ve zrekonstruovaných prostorách, ale také díky vyškolenému a profesionálnímu týmu, který o pacienty v posledních dnech života pečuje. Vrchní sestrou tohoto oddělení je Mgr. Lucia Férová, které jsme se zeptali na její dosavadní zkušenosti s oddělením.

Jste vrchní sestrou nového paliativního lůžkového oddělení v Oblastní nemocnici Příbram. Proč jste se rozhodla věnovat právě paliativní péči?
Paliativní péči jsem se částečně věnovala již v předchozím zaměstnání. Péče o tyto pacienty (nejen s onkologickým onemocněním), kdy už se přejde na paliativní terapii, mě zajímala a chtěla jsem se ji věnovat naplno, proto, když se mi dostal do ruky inzerát na výběrové řízení na pozici vrchní sestry paliativního oddělení, neváhala jsem.

Měl na Vaši volbu vliv i fakt, že se jedná o zbrusu nové a zrekonstruované oddělení?
To, že se jedná o takto krásné, nově zrekonstruované oddělení, jsem ze začátku nevěděla, byla jsem nadšená. Je to pro mě takzvaná třešnička na dortu.

Jak se Vám zatím v nových prostorách pracuje a jakou máte zpětnou vazbu na prostředí od klientů a jejich blízkých?
Oddělení je zařízeno velice vkusně a moderně. Napodobuje domácí prostředí našich pacientů. Všechny pokoje jsou nadstandardně vybaveny, je zajištěno soukromí pacienta i rodiny (návštěvy). Nechybí ani zázemí pro rodinu, která může trávit čas s nemocným 24 hodin denně podle svých možností. K zajištění péče máme k dispozici nejmodernější vybavení. Pacienti i rodiny se cítí jako doma a i personálu se pracuje lépe.

V čem se liší práce sester na standardním lůžkovém oddělení a na lůžkovém oddělení paliativní péče?
Na standardním oddělení je většina pacientů po vyléčení z nemoci nebo operaci propuštěna domů. Práce na paliativní péči je mnohem náročnější po psychické stránce. Pacienti se k nám dostávají na poslední dny nebo týdny svého života. Přichází k nám z oddělení, kde jim už byla další léčba ukončena jako neúčinná a je důležité zajistit kvalitní závěr života. Proto se sestry setkávají se smrtí mnohem víc než na standardním oddělení. Na naše oddělení dochází pravidelně kaplan ze Svaté hory a taky psycholožka. Jsou k dispozici nejen pacientům a rodině, ale i personálu.

Jaký je zatím o oddělení zájem?
V současné době se zvyšuje zájem o paliativní péči ze strany pacientů i rodin. V ČR fungují na vysoké úrovní domácí péče o pacienty, ale nastanou situace, kdy už není možné zvládnout komplikace spojené s nemocí v domácím prostředí a tehdy nastupujeme my. Postupně přijímáme žádosti o přijetí pacienta na naše lůžkové paliativní oddělení. Zájem je velký. Přijímáme pacienty buď formou překladu z jiných oddělení, nebo z domova. V případě zájmu o přijetí je k dispozici žádost na webu nemocnice pod oddělením - paliativní centrum. Dále nás mohou zájemci kontaktovat na můj email lucia.ferova@onp.cz, nebo volat na tel 318 641 567, kde dostanou bližší informace.

Do příbramské nemocnice jste přišla teprve před několika týdny. Prozradíte čtenářům, jaká byla Vaše předchozí profesní kariéra?
Jako sestra jsem začala pracovat v roce 2000 po ukončení středoškolského studia. První roky jsem strávila na chirurgickém oddělení, v roce 2003 jsem začala pracovat jako anesteziologická sestra pro dětskou a dospělou kardiochirurgii v Motole, kde jsem strávila 12 let. Během této doby jsem se dále vzdělávala a zvýšila jsem si kvalifikaci o dětskou intenzivní péči a magisterské studium. Poslední 3 roky jsem strávila na oddělení NIP/DIOP v nemocnici v Sedlčanech.

Na paliativním oddělení se setkáváte se smrtí velmi často. Zanechává to ve Vás stále nějaké hlubší stopy, nebo už to berete jako součást práce?
Se smrtí jsem se často potkávala i v předchozích zaměstnáních. Každý člověk, se kterým jsme nějakou dobu, a zemře, na nás nechá nějakou stopu. Beru však smrt jako nutnou součást života a pokud člověku před koncem života umožníme odejít v klidu, bez bolestí a v kruhu rodiny- je to náš cíl, pro to jsme tu, tak mám z toho dobrý pocit.

Kde a jak nabíráte potřebnou energii?
Mám 2 malé děti, v září nás čeká škola, takže volný čas trávím s rodinou. Energii čerpám na chalupě mezi lesy. Často jezdíme plavat a ráda si odpočinu jen tak na gauči s nohami nahoře a knížkou v ruce, když děti spí a je ticho. (s úsměvem)

Jste vrchní sestrou, která může ovlivňovat chod oddělení. Jak by podle Vás měla paliativní péče v ON Příbram v budoucnu vypadat?
Vykročili jsme správnou nohou. Mám výborný tým, který co nejlépe pečuje o pacienty. Můj cíl je, abychom o každého pacienta pečovali podle jeho individuálních potřeb, naslouchali i nadále přání pacientů i rodiny. Výsledkem je pro nás kladná reakce pacientů, poděkování rodin. Jediným limitem je pro nás zatím kapacita našeho oddělení, což je 16 lůžek. O paliativní péči bude do budoucna pořád větší zájem, takže doufám, že se jednou rozšíříme, abychom ji mohli dopřát co největšímu počtu pacientů, kteří si ji v posledních dnech života zaslouží.