Vojenský výcvik návodčích na Padrti skončil zásahem hasičů

Podle mluvčího hasičů Plzeňského kraje Petra Poncara hořelo na ploše přibližně 300 × 500 metrů. Na místě zasahovali hasiči z Plzeňského kraje, kterým přijela na pomoc i dobrovolná jednotka z Rožmitálu pod Třemšínem.

„Vyhlásili jsme druhý stupeň poplachu. Naštěstí se požár, který byl nahlášen krátce před polednem, podařilo zlikvidovat poměrně rychle – zhruba hodinu po nahlášení. Majitel pozemku, Vojenské lesy a statky ČR, uvedl, že nevznikla žádná škoda,“ upřesnil Poncar. Oheň totiž zachvátil stařinu – starou trávu na neobhospodařovaných plochách, kde se nesklízí píce ani nepasou zvířata.

Jak ale požár vznikl? Portál pribram.cz získal informace, že ho mohla způsobit vojenská činnost – konkrétně nácvik nepřímé ostré střelby z houfnic, kterou si na Padrti procvičovali návodčí.

Zda se tato informace zakládá na pravdě, jsme se zeptali zástupců 13. dělostřelecké brigády v Jincích.

"Ano, požár v pondělí 10. března vznikl při výcviku našich vojáků v oblasti. Tato část pozemků, která je v majetku Vojenských lesů a statků (VLS) je uveřejněna ve schválením dokumentu ministryní obrany. Může tam tedy podobná cvičení probíhat," reagovala Gabriela Kugler z 13. dělostřeleckého pluku v Jincích.

Podle důstojnice se jednalo o výcvik specialistů JFO (Joint Fires Observer), kteří zde cvičili vyžadování a navádění paleb dělostřelectva. Oheň nevznikl kvůli střelbě ze samohybných houfnic 152. mm vz. 77 DANA, ale z použití cvičné munice. Z děl se v této lokalitě nestřílí a necvičí.

"Vzhledem k dlouhodobému a teplému počasí posledních dní, vzplála stará, uschlá tráva. Celá činnost byla prováděna se souhlasem VLS a CHKO, a pro další výcviky byla vydána opatření k zákazu výcviku s použitím cvičné munice a imitačních prostředků do odvolání. Střelba z houfnic na rozmezí posádkového cvičiště a jeho ochranném pásmu v budoucnu, je v jednání," dodala Gabriela Kugler.

Zajímavý pohled na celou situaci nabízí i Správa CHKO Brdy. Jaké nebezpečí podobný požár představuje pro místní přírodu, zejména v území I. zóny, která patří mezi nejcennější oblasti s přirozenými nebo jen minimálně narušenými ekosystémy?

Podle Bohumila Fišera z Agentury ochrany přírody a krajiny, záleží na úhlu pohledu. "Do nejcennějších oblastí Brd patří jak přirozené lesy, kde by byl požár nežádoucí, ale i vřesoviště, které tu bez požárového managementu (řízeného vypalování) trvale neudržíme. V tomto případě se jednalo o louku, která není trvale obhospodařována. Právě absence hospodaření a hromadění uschlé trávy zvyšuje riziko živelně vzniklého požáru a může být ohrožující pro okolní lesy. S využitím prostředků MŽP a ve spolupráci s VLS ČR pečujeme o místní louky, avšak vzhledem k rozlehlosti těchto ploch, není možné zajistit seč či pastvu v dostatečném rozsahu. Tím, že vzniknuvší požár odstranil mnohaletou stařinu, nahradil určitým způsobem management, který je pro bezlesí neodmyslitelně potřeba," vysvětlil Fišer.

Požár na Padrti tak byl vlastně následkem vojenského cvičení a déletrvajícího suchého a teplého počasí. "Plocha o velikosti cca 5 ha, kde nyní stařina shořela, bude několik let sloužit jako protipožární bariéra, přes kterou oheň nepřejde. Vedlejším efektem požáru je, že uvolňuje prostor konkurenčně slabším druhům rostlin a živočichů, čímž plochu obohacuje. Z požáru profitují i kosatce, které na takto narušovaných místech bohatě kvetou," dodal Bohumil Fišer s dovětkem , že travinné ekosystémy na Padrtích jsou výsledkem lidské činnosti, původně zemědělského hospodaření a později vojenského využívání. Tato společenstva mohou být velmi druhově bohatá a tvoří hodnotnou součást celkové přírodní pestrosti a nabídky různorodých stanovišť pro rostliny a živočichy. Proto jsou zahrnuty v I. a II. zóně ochrany CHKO.