Vojenské lesy spustily podzimní zalesnění, i díky přírodě blízkému hospodaření budou potřebovat méně sazenic než před kalamitou

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) spustily podzimní část zalesnění v přírodních lokalitách, které slouží k výcviku armády či mají strategický význam pro obranu státu. Letošní obnova vojenských lesů však bude v mnoha ohledech jiná než v uplynulých letech. Státní podnik ve svěřených lokalitách přechází na přírodě blízký způsob hospodaření, v němž stále větší prim hraje přirozená obnova lesů, a tak sazenic bude letos výrazně méně než v uplynulých letech – celkem šest a půl milionu. Změní se i složení dřevin, kde větší prostor dostanou druhy stromů, které se dříve tolik nesázely – olše, jilmy jeřáby a kleny, ale také třešně ptačí. Ovocné dřeviny navíc dostanou prostor také díky novému programu agrolesnictví, v rámci kterého chtějí lesníci solitérní stromy či skupiny dřevin „vtrušovat“ do zemědělských lokalit, na kterých státní podnik hospodaří v systému ekologického zemědělství.

Konec kalamity: Místo 23 milionů sazenic jen sedm
Lesníci VLS odstartovali podzimní část zalesnění vojenských lokalit. Letošní obnova lesů ve správě resortu obrany se však bude v mnoha ohledech lišit od minulých let. Jestliže státní podnik v minulých letech zalesňoval za rok lokality po kůrovcové kalamitě až 23 miliony sazenic, letos potřebují pro obnovu lesních porostů jen asi šest a půl milionu sazenic. Více než půl milionu sazenic navíc chtějí VLS prodat jiným lesním hospodářům, dalších 600 tisíc sazenic pak podnik uskladní ve speciální hibernační hale ve Lhotě u Staré Boleslavi pro jarní fázi zalesnění v příštím roce.

„Máme za sebou extrémní období, kdy jsme obnovovali lesy po kůrovcové kalamitě. Za sedm let jsme v rámci největší zalesňovací akce v historii podniku vysázeli sto milionů stromů. Letošní potřeba sazenic z našich lesních školek je ale i tak o více než pětinu nižší než v letech před kalamitou. Důvodem je především přechod na přírodě bližší způsoby hospodaření, kdy omezujeme holosečné těžby a stále větší část lesů se obnovuje přirozeně díky tvořivým silám přírody,“ vysvětlil ředitel VLS Roman Vohradský.

Rekordní část lesa se obnovuje přirozeně
Už ke konci září tak Vojenské lesy vykázaly rekordních 500 hektarů přirozené obnovy ve spravovaných lesích. Nové metody hospodaření se však promítají i do produkce podnikových školkařů. Ty pro podzimní část zalesnění dodávají bezmála 2,5 milionu sazenic. Na plochách lesních školek VLS přitom letos dominovaly listnaté dřeviny – především duby, buky, ale také olše, jilmy, jeřáby a kleny.

„Podzimní části zalesnění budou z 80 procent dominovat listnaté dřeviny, jen dvacet procent výsadby tvoří jehličnany. Dříve dominantní smrk tvoří jen 18 procent letos zalesňovaných sazenic. Velká část obnovy bude přitom probíhat tzv. podsadbou pod dospělými porosty, ve kterých aplikujeme výběrné a podrostní způsoby hospodaření. Výsledkem by měly být druhově, výškově i věkově pestré lesy, které budou lépe odolávat důsledkům klimatické změny,“ uvedl ředitel Vohradský.

Bezmála 80 hektarů lesů obnoví VLS s pomocí síjí. „Jde především o kalamitní holiny v Brdech, které jsou pro výsadbu problematické z hlediska pyrotechnické zátěže. Pro jejich obnovu využíváme Výzkumným ústavem lesnictví a myslivosti v Opočně navržený způsob obnovy síjí, kdy je ve směsi semen dominantní dřevinou bříza,“ vysvětlil vedoucí lesní výroby Pavel Češka.

Agrolesnictví: VLS vysadí tisíce stromů v zemědělské krajině
Školkaři VLS letos vyprodukovali na šest tisíc jabloní, hrušní, švestek a jeřábů, které však lesníci, ale i dobrovolníci sázejí mimo les. Asi polovina této produkce již roste v brdské lokalitě Velcí, kde v rámci dobrovolnické akce Brdské stromsázení vyrostl ovocný sad. Další tři tisíce stromků vysadí státní podnik na sedmi tisících hektarech zemědělské půdy v rámci nových projektů agrolesnictví.