Vojenské lesy spustily největší zalesňovací akci v historii podniku: 23 milionů sazenic, z toho 15 milionů listnatých dřevin

Během jara a podzimu, kdy jsou podmínky pro sázení nejideálnější, zasadí lesníci VLS přes 23 milionů sazenic, dvě třetiny budou tvořit listnaté dřeviny, dále pak borovice a jedle. Zalesní s nimi 3,5 tisíce hektarů lesa, převážně v mís-tech, kde původní lesy podlehly vlivům sucha, bořivých větrů a kůrovce v minulých letech.

Státní podnik, který byl založen v období první republiky, se ve své dlouhé historii potýkal s řadou mimořádných událostí. Vojenské lesy mj. obnovovaly Brdy zpustošené vichřicí v roce 1941, řešily obnovu lesů po imisních kalami-tách v 70. a 80. letech, ale také zalesnění po ničivém orkánu Kyrill, který se prohnal Evropou na počátku roku 2007. Zalesňovací akci, kterou lesníci VLS spustili v těchto dnech, se však v historii podniku nic nevyrovná.

„Minulý týden jsme začali vyzvedávat sazenice a nyní už zahajujeme zalesňování. Chceme stihnout většinu pláno-vané letošní výsadby v nejbližších týdnech. Smrk je v ní přitom zastoupen jen asi 19 procenty, dominují listnaté dře-viny - vedle buku a dubu také osiky, olše, habry. Jde o největší zalesňovací akci v naší historii - žádný z pamětníků něco podobného nepamatuje,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.

Z 23 milionů sazenic by mělo být v jarním období u Vojenských lesů zasazeno 15,5 milionů, tedy více než dvě třeti-ny. Sadební materiál má státní podnik zajištěn z vlastních zdrojů, ale také od externích dodavatelů. Školkařská správa státního podniku letos vyprodukuje osm milionů výsadbyschopných sazenic.

„Vstoupili jsme do období, které bude na lesníky klást zvýšené nároky z hlediska obnovy lesů. A brzké jaro, kdy ustoupí mrazy, je s podzimem ideálním obdobím pro zalesnění. Chceme toto období maximálně využít, a to nejen letos. Pomoci by nám v tom měla i nová expediční hala vybavená chladícím i mrazícím skladem, která by měla být v nejbližších dnech zkolaudována ve školkařském středisku VLS ve Lhotě u Staré Boleslavi,“ popsal výrobní náměstek VLS Libor Strakoš.

Jde o novou moderní technologii využívanou především ve Skandinávii. Skladování sadebního materiálu je zde zajištěno ve stálé teplotě od -2 do -3 stupňů Celsia. Sazenice jsou v mrazícím zařízení paradoxně chráněny proti mrazu, a to před případnými nižšími venkovními teplotami. Technologie umožňuje posun dodávky sazenic v čase bez ztráty na jejich kvalitě a jejich okamžitou expedici kdykoliv v zimním nebo jarním období, kdy nastane i krátko-době vhodné počasí k výsadbě.

„Umožní nám i v klimaticky extrémních letech směrovat umělou obnovu lesů do období, kdy jsou pro zalesnění optimální podmínky,“ dodal ředitel Petr Král