Vojenské lesy podporují návrat listnáčů do brdských lesů
24. září 2024 (17:30)
foto: pribram.cz / Karel Hutr
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) získaly na podzim roku 2022 podporu mezinárodního projektu LIFE na udržení pestré krajiny přírodě blízkými a tradičními způsoby péče. Do středních Brd, kde jsou hlavním hospodářem, mají celkem investovat přes 120 milionů korun. V čem projekt spočívá a proč návštěvníci často potkávají těžké stroje na těžbu a vyvážení dřeva?
Podle vedení vojenských lesů ale státní podnik pokračuje v omezení dominantního smrku v porostech a nahrazuje ho nebo nahradí jinými druhy dřevin. Cílem projektu bude zpestření krajiny a její ekologická stabilizace. I z toho důvodu se v lese nebo při cestách vysazují listnáče, a to i ovocné druhy.
Smrky nahradí listnaté stromy
Projekt LIFE ADAPT BRDY je moderní lesnický model, který společnost zahájila v loňském roce v Brdech. Samozřejmě přeměna krajiny, v tomto případě lesa, je práce, která může být pro veřejnost viditelná až za několik roků. Způsob hospodaření podle projektu LIFE spočívá v nahrazení holosečné těžby, při nichž vznikají paseky, podrostními způsoby hospodaření. Tím dostane prostor nová generace lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu a stejně staré pásy monokultur se změní v druhově i věkově pestré lesy.
Veřejnost ale v současné době vnímá dost negativně zvýšenou těžbu v porostech. Vadí jim i vznikající cesty/linky v porostech po technice. Důvodem je podle lesníků ale i skutečnost, že porosty na velké rozloze Brd dosáhly ve stejnou dobu mýtního věku. Dalším důvodem je provádění výchovných zásahů v mladších porostech. Tedy i příprava pro budoucí podrostní způsob hospodaření.
Současné hospodaření v Brdech, a to i v rámci projektu LIFA ADAPT BRDY, přiblížil ředitel hořovické divize VLS David Novotný. „Vznikající linky slouží ke svážení dřeva a do budoucna mají význam i pro větší stabilitu porostů. Později, když se v místě bude těžit výběrově, tedy vybírat jednotlivě stromy, poslouží linky pro pojezd techniky. Stroje potom nebudou rozjíždět a udusávat zem všude kolem. Navíc, v mladých porostech, přispějí ke zvýšení stability porostů. Stromy díky světlu budou zavětvené níže než jim nyní dovoluje přítmí pod korunami,“ vysvětluje ředitel s tím, že takhle se realizovali zpevňující prvky už v minulosti, jen se na to pozapomnělo.
Projekt LIFE ADAPT BRDY je moderní lesnický model, který společnost zahájila v loňském roce v Brdech. Samozřejmě přeměna krajiny, v tomto případě lesa, je práce, která může být pro veřejnost viditelná až za několik roků. Způsob hospodaření podle projektu LIFE spočívá v nahrazení holosečné těžby, při nichž vznikají paseky, podrostními způsoby hospodaření. Tím dostane prostor nová generace lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu a stejně staré pásy monokultur se změní v druhově i věkově pestré lesy.
Veřejnost ale v současné době vnímá dost negativně zvýšenou těžbu v porostech. Vadí jim i vznikající cesty/linky v porostech po technice. Důvodem je podle lesníků ale i skutečnost, že porosty na velké rozloze Brd dosáhly ve stejnou dobu mýtního věku. Dalším důvodem je provádění výchovných zásahů v mladších porostech. Tedy i příprava pro budoucí podrostní způsob hospodaření.
Současné hospodaření v Brdech, a to i v rámci projektu LIFA ADAPT BRDY, přiblížil ředitel hořovické divize VLS David Novotný. „Vznikající linky slouží ke svážení dřeva a do budoucna mají význam i pro větší stabilitu porostů. Později, když se v místě bude těžit výběrově, tedy vybírat jednotlivě stromy, poslouží linky pro pojezd techniky. Stroje potom nebudou rozjíždět a udusávat zem všude kolem. Navíc, v mladých porostech, přispějí ke zvýšení stability porostů. Stromy díky světlu budou zavětvené níže než jim nyní dovoluje přítmí pod korunami,“ vysvětluje ředitel s tím, že takhle se realizovali zpevňující prvky už v minulosti, jen se na to pozapomnělo.
foto: V lesích je často vidět těžbu, což souvisí i s novým projektem na obnovu porostů
V lese už je vidět pestrá směs dřevin
Tato více viditelná těžba je podle ředitele Davida Novotného přípravou na nový způsob hospodaření. Takto obhospodařené plochy pak budou lesníci postupně podle potřeby podsazovat různými druhy dřevin, pokud tam nebude přirozená obnova lesa ze semenáčků.
„Příklad přirozené obnovy lesa je na Červeném vrchu vedle lomu u Nepomuku. Tam jsme vůbec nic nevysazovali a je tam krásná ukázka toho, co dokáže sama příroda. Najdete zde pestrou směsici stromů. Vedle smrku tam rostou břízy, jeřáb, buk, modřín nebo douglaska. Takhle druhově pestrý les je v podstatě naším cílem v rámci projektu LIFE,“ dodal David Novotný.
Tyto nepasečné způsoby hospodaření tak umožní do budoucna vypěstovat lesy přírodě blízké. Je už mnohde vidět, nejen na Červeném vrchu. V podrostech najdeme pestrou směs lesních dřevin. Samovolně zarůstají mnohde i paseky vzniklé po těžbě kůrovcového dřeva. Bříza převažuje a lesníci se tomu nebrání.
Tato více viditelná těžba je podle ředitele Davida Novotného přípravou na nový způsob hospodaření. Takto obhospodařené plochy pak budou lesníci postupně podle potřeby podsazovat různými druhy dřevin, pokud tam nebude přirozená obnova lesa ze semenáčků.
„Příklad přirozené obnovy lesa je na Červeném vrchu vedle lomu u Nepomuku. Tam jsme vůbec nic nevysazovali a je tam krásná ukázka toho, co dokáže sama příroda. Najdete zde pestrou směsici stromů. Vedle smrku tam rostou břízy, jeřáb, buk, modřín nebo douglaska. Takhle druhově pestrý les je v podstatě naším cílem v rámci projektu LIFE,“ dodal David Novotný.
Tyto nepasečné způsoby hospodaření tak umožní do budoucna vypěstovat lesy přírodě blízké. Je už mnohde vidět, nejen na Červeném vrchu. V podrostech najdeme pestrou směs lesních dřevin. Samovolně zarůstají mnohde i paseky vzniklé po těžbě kůrovcového dřeva. Bříza převažuje a lesníci se tomu nebrání.
foto: Zarůstání pasek přirozeným náletem lesníci nebrání. Bříza naopak připraví půdu pro výsadbu nebo přirozený návrat buků a jedlí
„Bříza je ideálním druhem, který připraví prostředí pro další stromy. Půda na Brdech je chudá a tyto listnáče pomohou nastartovat tvorbu humusu. V další fázi je pak cílem navrátit jedle a buky,“ vysvětluje směr současného hospodaření v lesích ředitel hořovické divize Vojenských lesů a statků David Novotný.
foto: Ředitel hořovické divize VLS David Novotný
Buky už vypěstují bez oplocení
Návrat lesa na vykácené plochy po kůrovcové kalamitě a přirozená obnova lesa by se ale nezdařila, kdyby se současně s tím neredukovala jelení zvěř. „Díky snížení stavu jelení zvěře už v podstatě dokážeme vypěstovat buky bez oplocení. To dřív nebylo možné,“ zmínil na závěr ředitel důležitý cíl podporovaného projektu, kterým je právě rapidní redukce jelení zvěře odlovem. Zkušenosti s projektem mají Saské státní lesy, s nimiž Vojenské lesy a statky spolupracují. Od nich také přenesly do Brd i metodu snižování stavů spárkaté zvěře. S tím mají saské lesy zkušenosti už přes třicet let a nemusí tam oplocovat ani natírat proti okusu mladé stromky.
Návrat lesa na vykácené plochy po kůrovcové kalamitě a přirozená obnova lesa by se ale nezdařila, kdyby se současně s tím neredukovala jelení zvěř. „Díky snížení stavu jelení zvěře už v podstatě dokážeme vypěstovat buky bez oplocení. To dřív nebylo možné,“ zmínil na závěr ředitel důležitý cíl podporovaného projektu, kterým je právě rapidní redukce jelení zvěře odlovem. Zkušenosti s projektem mají Saské státní lesy, s nimiž Vojenské lesy a statky spolupracují. Od nich také přenesly do Brd i metodu snižování stavů spárkaté zvěře. S tím mají saské lesy zkušenosti už přes třicet let a nemusí tam oplocovat ani natírat proti okusu mladé stromky.
foto: Takhle vypadala centrální část středních Brd bezprostředně po těžbě kůrovcového dřeva. Dnes už uvidíme v pasekách nové stromky z náletu nebo výsadby
V Brdech hospodaří VLS na více než 22 tisících hektarech. V rámci spolupráce s AOPK VLS rozšířili i volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších vhodných loukách. Na padrťských rybnících pak pokračuje výzkumný projekt přírodě blízkého chovu ryb bez umělého přikrmování.
foto: Když se projdeme pasekami po kůrovcové kalamitě, najdeme tu najednou spousty stromků, které tu vyrůstají z náletu semen
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Karel Hutr
Související
•Příbramská knihovna promítne dokument o lesních zahradách v Česku
•Solidarita po záplavách: Na pomoc postiženým se vybralo již přes 370 milionů korun
•Příjemné teploty vydrží do pátku, víkend bude o poznání chladnější
Další články
Vážná nehoda cyklistky u Krásné Hory: Ženu s těžkým zraněním transportoval do nemocnice vrtulník
Na silnici u Krásné Hory nad Vltavou došlo v neděli v podvečer k vážné dopravní nehodě …
AKTUÁLNĚ
Lucie Pudilová vyzvala šampionku Szabovou! Příbramská bojovnice míří na titulový zápas na Štvanici
Příbramská rodačka Lucie Pudilová si řekla o zápas, který může změnit její …
SPORT
Toxický kolega v práci? Jak si nastavit hranice a nenechat si zničit psychiku
Stačí jeden problematický člověk a atmosféra na pracovišti se může rychle změnit v …
LIFESTYLE
Organizace Díky!FESTu? Od smlouvy s kapelami po povolení pro vzlet dronu
Hlavní hvězdou bude kapela Monkey Business. Portál pribram.cz je mediálním partnerem …
ROZHOVOR
Jesenice zažila simulaci katastrofy: 19 jednotek hasičů řešilo požár po výronu plynu
Areál Podzemního zásobníku plynu Háje v Jesenici u Příbrami se stal dějištěm jednoho z …
FOTOGALERIE
Nepřipoutaní řidiči, mobily za volantem i technické vraky. Policie v Příbrami rozdala tisícové pokuty
Příbramští policisté se zaměřili při dopravní akci především na používání …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Hlavní cenu Czech Nature Photo 2026 získal příbramský fotograf Petr Bambousek
Prestižní soutěž Czech Nature Photo zná vítěze jubilejního desátého ročníku. …
FOTOGALERIE
Z Milína do michelinské kuchyně a zpět. Ondřej Fejtl uzavřel svůj kruh
Ondřej Fejtl je jméno, které dnes v Milíně rezonuje s respektem. Nejen proto, že si tu …
ROZHOVOR
SPÁNEK: Tichý zabiják výkonu i nálady! Věděli jste, že jeho podceňováním hrajete s vlastním zdravím ruskou ruletu?
Spánek vypadá nevinně. Zavřete oči, lehnete si… a hotovo. Jenže věda říká něco úplně …
ZAJÍMAVOSTI
Ředitelka ZŠ Školní Ing. Klára Karlíková: Chceme být dobrou školou pro život
Jak vypadá škola, která má přes 800 žáků, moderní areál, výuku angličtiny od první …
ROZHOVOR




