Vojáci v Jincích provedli hlukovou zkoušku střelby z děl, na žádost občanů

Hluková zkouška byla součástí výcviku 131. dělostřeleckého oddílu, jehož cílem bylo včlenit nová vozidla Titus ve verzi místo koordinace palebné podpory do sestavy oddílu. Jednalo se o první cvičení svého druhu a „secvičnou“ po půlročním nasazení většiny dělostřelců oddílu v Litvě.

Cvičení zahájila střelba ze samohybných kanonových houfnic 152 mm DANA cvičnou municí, kterou vojáci vedli ze dvou různých palebných postavení – Sýkorky a Podluhy. Sýkorky se nacházejí u obcí Ohrazenice a Křešín, Podluhy pak u stejnojmenné obce. 13. dělostřelecký pluk tím vyšel vstříc občanům okolních obcí na hlukovou zkoušku střelby z děl, kterou si vyžádali na besedě 26. dubna. Při tomto setkání se diskutovalo o znovuzavedení ostrých střeleb na posádkovém cvičišti a jeho ochranném pásmu.

Podle vyjádření paní Zuzany A. z Lážovic byla střelba slyšitelná a některé rány zaznamenala i zvířata, ale nic, co by bylo „závažného nebo neúnosného“. „Jsme u vojenského prostoru, tak s tím přece počítáme, že jednou za čas bude něco slyšet,“ komentovala hlukovou zkoušku.

Dělostřelci už dříve avizovali, že výcvik s ostrou střelbou bude probíhat nejvýše pětkrát ročně a pouze ve všední dny. Zároveň zdůraznili, že nebude docházet k žádnému uzavírání obecních veřejných komunikací.

Titusy poprvé na stupni oddíl
Oddíl se po týdnu nácviku přesunul do Vojenského újezdu Hradiště, kde se z děl střílí ostrou municí. Novým prvkem byla vozidla MKPP Titus, která se zařadila do sestavy oddílu při vedení střeleb. Aby byla bojová střelba úspěšná, je potřeba konfigurovat vozidla Titus a současně i moderní lehká obrněná vozidla průzkumu Iveco mezi sebou.

„Poprvé dochází k využití nově zaváděných schopností, které nám Titusy přinesly, a to zejména komplexních datových přenosů v rámci celé bojové sestavy při ostré bojové střelbě. Cvičení předcházela náročná příprava, kdy muselo dojít k nastavení všech moderních vozidel, což není otázkou hodin, ale i několika dnů a hlubokých znalostí ze světa jedniček a nul,“ zhodnotil zavádění nové techniky plukovník Vlastimil Urban, zástupce velitele 13. dělostřeleckého pluku.

Podle majora Jaromíra Evana, velitele 131. dělostřeleckého oddílu a řídícího cvičení, nešlo o první seznámení s moderními vozidly: „Cvičili jsme s nimi už v Litvě, ale na stupni baterie. Nyní cvičíme poprvé v České republice na vyšším stupni, jako oddíl, i s naší organickou technikou. Vystřídaly se tu různé druhy počasí, při kterých jsme si vyzkoušeli datový provoz, kterým jsme řídili palbu a jenž nám značně urychluje komunikaci.“ Podle Evana byl výsledek nad očekávání dobrý a vojáci si potvrdili, že jdou správným směrem.

Výcviku se účastnili i kurzisté Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov odborností obsluhy děl, specialisté družstva řízení palby – počtáři a dělostřelečtí pozorovatelé. Součinnostní výcvik zde měla minometná baterie 42. mechanizovaného praporu a aktivní záloha 41. mechanizovaného praporu.

„Zásadním způsobem došlo ke zkrácení času při plnění palebných úkolů a naše osádky poznali, kam budoucnost dělostřelectva směřuje. Nyní nám již chybí jen poslední kousek do skládačky, a to jsou Caesary, které efektivitu plnění našich úkolů posunou na další úroveň,“ doplnil plukovník Vlastimil Urban.