Vláda schválila změnu obvodů pro senátní volby

Hranice 13 volebních obvodů pro senátní volby by se měla změnit, schválila dnes vláda. Podle vyjádření ministerstva vnitra jde o technické opatření, které je v poslední dekádě běžné každé dva roky - tedy vždy před senátními volbami. Aktuální návrh na úpravu volebních obvodů souvisí se změnami počtu obyvatel a změnou hranic vojenského újezdu Libavá, na kterou navázal vznik nových obcí. Ministerstvo novelu zákona předložilo bez rozporů.

"Jde o technické změny, kdy je nutné změnit vymezení některých volebních obvodů, kde došlo k poklesu nebo zvýšení obyvatel nad stanovený zákonný koeficient," uvedlo dnes tiskové oddělení ministerstva. "Současně v návaznosti na změny hranic vojenských újezdů nově vymezujeme hranice olomouckého volebního obvodu," dodal úřad

Novela zákona vychází z údajů Českého statistického úřadu, podle kterého v Česku bylo k 1. lednu 10.538,275 obyvatel. Průměrný počet obyvatel na jeden volební obvod tak činil 130.102. Dolní hranice počtu obyvatel připadající na jeden mandát je 10.587 obyvatel. Horní hranice je stanovena na 149.617 obyvatel. U spodní i horní hranice je možná odchylka 15 procent.

Počet obyvatel nad zákonem stanovený koeficient přibyl ve volebních obvodech se sídlem v Berouně, Mělníku, Kladně, Benešově a Kolíně. Lidí naopak ubylo ve volebním obvodu se sídlem v Bruntálu. Kvůli těmto regionům se změní i hranice sousedních volebních obvodů, které dostanou nové voliče nebo o ně naopak přijdou. Změny se týkají volebních obvodů se sídlem v Lounech, Táboře, Příbrami, České Lípě, Jičíně a Opavě. Poslední změna se pak týká volebního obvodu v Olomouci, který potřebuje změnit hranice kvůli přijetí zákona o vojenských újezdech.

Volby do jedné třetiny Senátu se budou konat v druhé půlce příštího roku, kdy už by měla novela zákona platit. Senát má 81 členů. Nejsilnější zastoupení má v horní komoře ČSSD.