Vláda bude rozhodovat o podpoře na bydlení uprchlíků

14. června 2023 (07:33)

foto: Středočeský kraj

Na humanitární dávku s podporou na bydlení by mělo být měsíčně potřeba 920 milionů korun, na druhé pololetí tedy 5,52 miliardy korun.

Vláda by měla brzy rozhodovat o podpoře na bydlení uprchlíků. Zahrnovat ji má od července humanitární dávka. Úřady práce by při jejím stanovení mohly započítat 3000 korun měsíčně člověku s vízem k ochraně, který by bydlel v evidovaném bytě. Pro ostatní by to bylo na osobu 2400 korun, tedy 80 procent částky. Upravuje to připravované nařízení. Shoda na něm ale není. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Svazu měst a obcí či zaměstnavatelů jsou částky hluboko pod cenami bydlení v Česku. Podle resortu financí pak nejsou v rozpočtu na výdaje peníze. Kabinet ve středečním programu projednávání předpisu zatím nemá.

Stát teď poskytuje solidární příspěvek na náklady lidem, kteří ubytovávají uprchlíky zdarma či za úhradu energií víc než polovinu měsíce. Za samostatný byt jim vyplácí od 5000 do 15.000 korun podle počtu ubytovaných. Pokud ubytovatelé mají příchozí u sebe doma, mohou pobírat 3000 korun na osobu na měsíc, nejvýš ale 9000 korun. Od července se má příspěvek zrušit a peníze na bydlení mají dostávat uprchlíci v humanitární dávce.

V zaregistrovaných bytech se má na osobu započítat 3000 korun, nejvýš pak 15.000 Kč na měsíc. V ostatním bydlení připadá na osobu 2400 korun, nejvýš na měsíc 12.000 korun. Nouzové ubytování hradí stát příchozím pět měsíců. Poté by si ho měli platit buď sami, nebo by se měli přestěhovat. Netýká se to ale seniorů, postižených, dětí, studentů, těhotných žen a těch, kteří se starají o malé děti či handicapované blízké.

Úřady budou při stanovení humanitární dávky posuzovat výdělek a úspory uprchlíků. Odečtou je od jejich životního minima a započitatelných nákladů na bydlení. Podle ministerstva práce, které nařízení připravilo, je potřeba posílit adresnost podpory a víc zapojit příchozí do hrazení životních nákladů.

Vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková, Svaz měst a obcí, Praha, zaměstnavatelé či ministerstvo pro místní rozvoj návrh kritizují. Podle nich jsou stanovené náklady příliš nízké a bydlení za dávku zvlášť ve větších městech nebude možné opatřit. Podle kritiků se předpokládá, že majitelé budou byty komerčně pronajímat za méně peněz než solidární domácnosti. Vadí jim i rozdílný přístup k podpoře uprchlíků a žadatelů o příspěvek na bydlení. Uvádějí také, že nastavení je demotivační, když při nízkém výdělku o dávku běženci přijdou.

Humanitární dávka pro matku s příjmem 17.000 korun a dvě její starší děti v registrovaném bytě po více než půl roce v ČR podle ministerstva práce činila 2110 korun. Postižený a jeho pečující s příjmem 3000 korun, kteří jsou tři měsíce v nouzovém ubytování, by společně na měsíc dostali 9150 korun. Samotný dospělý, který je v evidenci uchazečů o práci a bydlí přes půl roku na ubytovně, by pobíral 5530 korun.

Podle ministerstva práce výše stanovených nákladů odráží možnosti rozpočtu. Na humanitární dávku s podporou na bydlení by mělo být měsíčně potřeba 920 milionů korun, na druhé pololetí tedy 5,52 miliardy korun. Ušetřit se má měsíčně pak asi 170 milionů korun za solidární příspěvek a asi 420 milionů korun za nouzové ubytování, které by stát přestal platit asi 40.000 lidí. Podle resortu financí jsou úspory nejisté a ve vládní rezervě peníze na výdaje už nejsou.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Tomáš Pečenka