Víc než polovina Čechů pochybuje o schopnosti země se ubránit

Postoje české veřejnosti k obraně vlasti loni ovlivnil vpád ruské armády na Ukrajinu. "Výsledky z jara 2022 se statisticky významně odlišovaly, když jsme zaznamenali nárůst odhodlání bránit suverenitu naší země o osm procentních bodů. V aktuálním výzkumu ale podíl souhlasných odpovědí opět poklesl a vrátil se přibližně na úroveň z roku 2020," uvedli autoři průzkumu.

O schopnosti České republiky ubránit se v případě konfliktu pochybuje 56 procent účastníků průzkumu. Naopak 40 procent českých občanů věří, že by se země ubránila, což je nejvyšší podíl za dosavadní měření CVVM. Oproti roku 2022 se zvýšila důvěra lidí ve schopnost ČR se ubránit o 13 procentních bodů.

Téměř polovina oslovených nepovažuje obranu ČR za podstatnou - ztotožňují se s názorem, že "o takové malé zemi, jako jsme my, stejně rozhodují velmoci". Tato otázka rozděluje českou veřejnost na dva srovnatelně velké tábory, když opačný názor zastává polovina české veřejnosti.

Podobně rozdělena je společnost v názoru na další otázku - náklady na obranu vnímá jako zbytečnou zátěž pro státní rozpočet 46 procent obyvatel, zatímco 50 procent tento názor nesdílí. "Náklady na obranu jsou aktuálně více podporované, než tomu bylo v předcházejících šetřeních, konkrétně v letech 2016 až 2022, kdy v české společnosti převažoval názor, že náklady na obranu jsou jen zbytečnou zátěží pro státní rozpočet," konstatovali analytici CVVM.

Necelé dvě pětiny respondentů pokládají úroveň české armády za srovnatelnou s armádami západních zemí, 52 procent dotázaných si naopak myslí, že Armáda ČR je méně vyspělá než západní vojska. Aktuální názory na úroveň české armády ve srovnání s vyspělými západními zeměmi je podle CVVM kritičtější než v minulém roce.

Průzkum CVVM se konal od konce května do konce července, zúčastnilo se ho 929 respondentů od 15 let.