Větrné elektrárny u dálnice D4: příležitost, nebo zásah do krajiny? Příbramsko čeká na fakta

10. ledna 2026 (09:30)

foto: investoři zvažují výstavbu větrných elektráren podél D4. / Ilustrační foto / Pixabay

Větrné elektrárny u dálnice D4 se stávají jedním z nejdiskutovanějších témat na Příbramsku. V regionu, kde se podobné projekty dosud neobjevovaly, nyní investoři plánují hned několik větrných elektráren. PRE chce postavit tři turbíny u Starosedlského Hrádku, ČEZ uvažuje o dvou u Stěžova a další obce — od Višňové po Milín — už mají na stole první nabídky.

Zatímco některé obce jsou připravené jednat, jiné návrhy odmítají a ve Starosedlském Hrádku dokonce proběhne referendum. Jedno je ale společné: všichni čekají na jasná data, odborné posudky a otevřenou debatu, která ukáže, zda jde o příležitost, nebo zásah do krajiny na desítky let.

Proč právě tady? Rozvodna Zbenice jako hlavní důvod

Příbramsko nepatří mezi největrnější oblasti Česka. Investoři ale míří k dálnici D4 kvůli blízkosti rozvodny Milín–Zbenice, která:

umožňuje snadné připojení do sítě,
snižuje náklady,
zvyšuje technickou proveditelnost projektu.

V praxi tak často rozhoduje infrastruktura — ne vítr.

Legislativa: rychlejší řízení, ale ne na Příbramsku

Větrné elektrárny jsou stavby ve veřejném zájmu, což znamená zjednodušené povolování. Nový zákon zavádí tzv. akcelerační zóny, ale:

na Příbramsku žádné takové území není,
tedy zrychlené řízení by se zde uplatnit nemělo.

U projektů do tří turbín navíc nemusí být EIA, ale pouze jednotné environmentální stanovisko (JEZ) — zjednodušený posudek, který vychází z databází, jež mohou být v některých regionech neúplné.

Co na to kraje? Chybí podklady, upozorňuje i Asociace krajů

V listopadu se Asociace krajů ČR shodla, že požádá vládu o přerušení zavádění tzv. změny č. 2, která má akcelerační zóny rozšiřovat. Důvodem je podle krajů nedostatek podkladů a nejasná metodika, podle které mají být vhodné lokality určovány.

V prosinci pak předseda Asociace krajů zaslal vládě dopis se stejným požadavkem. I kraje tedy upozorňují, že bez jasných dat není možné rozhodnout, kam větrné elektrárny patří a kam ne.

Ptáci v ohrožení? Ornitologové upozorňují na citlivou oblast

Podle mapy citlivosti České společnosti ornitologické spadá Starosedlský Hrádek mezi vysokorizikové až extrémně rizikové lokality.

Vyskytují se zde chráněné druhy, například:

orel mořský,
jeřáb popelavý,
výreček malý,
další hnízdící ptáci evidovaní v odborných databázích.

V takových územích bývá standardem nezávislá ornitologická studie. Zda ji investoři mají nebo plánují pořídit, zatím není veřejně známo. „Každá lokalita by měla být před výstavbou větrných elektráren detailně posouzena z ornitologického hlediska. Oblast kolem Starosedlského Hrádku považujeme za velmi nevhodnou, a to kvůli druhům ptactva, které zde dlouhodobě žijí a pravidelně hnízdí, ale i kvůli tomu, že zde vedou významné migrační trasy,“ říká místní ornitolog.

Jak vypadá krajina? Záleží, koho se zeptáte

Část veřejnosti vnímá okolí Příbrami jako industriální krajinu, která je na technické stavby zvyklá. Jiní upozorňují, že například Starosedlský Hrádek je spíše zemědělská oblast, kde by větrné elektrárny působily výrazněji.

Moderní turbíny mohou mít až 250 metrů, takže budou viditelné na velkou vzdálenost.

Energetická logika projektu
Větrné elektrárny:

nevypouštějí emise,
nezatěžují ovzduší,
mohou přinést obcím finanční přínos.

Zastánci říkají, že pokud chceme čistší energii, musíme ji někde vyrábět. Kritici upozorňují, že výkon závisí na reálné větrnosti lokality.

Jak silný vítr je potřeba? Odborníci upozorňují na zásadní rozdíl

Moderní větrné elektrárny se začínají otáčet při rychlosti větru kolem 3–5 m/s, ale maximální výkon dosahují až při 10–15 m/s. Při rychlosti nad 25 m/s se z bezpečnostních důvodů automaticky zastavují.

Pro smysluplnou výstavbu se obvykle uvádí, že lokalita by měla mít dlouhodobý průměr alespoň 6 m/s. Podle odborných měření, která se vztahují k oblasti kolem dálnice D4 včetně Starosedlského Hrádku, dosahuje vítr ve výšce nad 200 metry přibližně 8,5 m/s. To je důvod, proč investoři volí extrémně vysoké konstrukce — plánované turbíny mají mít výšku až 250 metrů.

Co zatím víme — a co stále chybí?
Investoři už obcím představili první návrhy spolupráce.

Nabídka PRE pro Starosedlský Hrádek:

1 milion korun ročně obci za každou turbínu,
5 MWh elektřiny ročně zdarma pro domácnosti na dobu 25 let,
pouze pro domácnosti,
podmínkou je odběr energie od PRE,
nabídka se nevztahuje na podnikatele.

Nabídka ČEZ pro Stěžov:

dvě plánované turbíny,
nabídka podílu z vyrobené energie (konkrétní procenta zatím nezveřejněna).

Postoje obcí

Višňová a Pečice: ochota spolupracovat.
Těchařovice a Vrančice: projekt odmítly.
Kozárovice: v anketě rovněž odmítly.
Starosedlský Hrádek: referendum 17. 1. 2026.
Milín: diskuse pokračuje, referendum je pravděpodobné.

Co stále nevíme
Přestože investoři představili první finanční nabídky, zásadní informace stále chybí:

Existují dlouhodobá měření větru přímo v lokalitách?
Jaké budou skutečné přínosy pro obce?
Jak dopadnou odborné studie:
- ornitologické,
- krajinářské,
- hlukové,
- stroboskopické,
- bezpečnostní?

Bez těchto dat je debata neúplná a obce rozhodují v prostředí nejistoty.

Závěr: Příbramsko potřebuje otevřenou a faktickou diskusi

Větrné elektrárny mohou přinést čistou energii i finanční přínosy pro obce. Stejně tak ale mohou zásadně proměnit krajinu, ovlivnit životní prostředí a vyvolat otázky, na které zatím nikdo nedal jednoznačnou odpověď.

Příbramsko proto nestojí před jednoduchou volbou „ano, nebo ne“. Stojí před rozhodnutím, které bude mít dopad na podobu regionu, kvalitu života i energetickou budoucnost. A to může být odpovědně učiněno jen tehdy, pokud budou k dispozici kompletní data, nezávislé studie a férová diskuse bez domněnek. Teprve pak bude možné říct, zda větrné elektrárny u D4 představují šanci — nebo příliš velké riziko.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: ČTK
Česká společnost ornitologická
oficiální webové stránky obcí

autor: Ludmila Zelenková