Veterináři: Chovatelé musí umístit drůbež do uzavřených prostor a zamezit vniku volně žijícího ptactva

30. září 2021 (06:32)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Veterináři kvůli výskytu ptačí chřipky v Trhových Dušníkách určili ochranné a dozorové pásmo. Obce mají povinnost zajistit soupis všech chovatelů a druhů drůbeže. Nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1 je potenciálně přenosný na člověka.

Zhruba po čtyřech měsících se v ČR znovu prokázala ptačí chřipka. Ohnisko je v malochovu v obci Trhové Dušníky na Příbramsku. Na místě uhynulo pět hus. Zdrojem nákazy byli nejspíš volně žijící vodní ptáci.

Chovatel nahlásil úhyn pěti hus ze svého malochovu. V něm se dále nacházelo 16 slepic a 11 kachen. U jedné z kachen byly pozorovány klinické příznaky typické pro ptačí chřipku. Zbývající drůbež veterináři utratili. V okolí ohniska se dnes vytyčilo ochranné a dozorové pásmo, kde jsou zpřísněné podmínky například na přesun drůbeže.

Ochranné pásmo je zavedeno v obcích: Trhové Dušníky, Liha, Sádek, Pičín, Občov, Lhota u Příbramě, Kardavec, Hluboš, Dubno, Drahlín a Bratkovice.

Dozorové pásmo je zavedeno v obcích: Baština, Běřín, Běštín, Bohutín, Brod u Příbramě, Březové Hory, Buková u Příbramě, Bytíz, Čenkov, Dlouhá Lhota, Dominikální Paseky, Drásov, Dubenec, Háje, Hostomice, Hrachoviště, Jince, Konětopy, Kotenčice, Kozičín, Křešín, Lazec, Lešetice, Milín, Narysov, Obecnice, Obořiště, Ohrazenice, Orlov, Oseč, Ostrov, Podlesí, Radětice, Rejkovice, Rosovice, Stěžov, Suchodol, Tisová, Višňová, Vysoká Pec, Zavržice, Zdaboř a Žežice.

Portál pribram.cz oslovil tiskového mluvčího Krajské veterinární správy (KVS) Petra Majera, aby odpověděl na základní dotazy, jak se mají momentálně chovatelé drůbeže zachovat.

Někteří lidé v obci o přítomnosti tohoto onemocnění nevědí. Jak se mají drobní chovatelé v místě záchytu momentálně zachovat?

Na základě mimořádných veterinárních opatření jsou chovatelé povinni umístit drůbež do uzavřených prostor (kurníků) a zamezit vniku volně žijícího ptactva do objektů zasíťováním oken a větracích otvorů. Stejně tak by měli bránit možné kontaminaci vody k napájení a krmiva trusem volně žijících ptáků (například umístěním misek pod přístřešek). Zároveň by měli bedlivě sledovat zdravotní stav drůbeže a pokud by došlo k jeho náhlé změně (úhynům, výraznému poklesu snášky), či by pozorovali klinické příznaky typické pro ptačí chřipku, mají povinnost o tom neprodleně informovat Krajskou veterinární správu.

Ptačí chřipka na Příbramsku je typ přenosný na člověka Zdrojem nákazy byli nejspíš volně žijící vodní ptáci.

Co znamená ochranné a dozorové pásmo?

Ochranné pásmo je oblast o poloměru tří kilometrů okolo ohniska nebezpečné nákazy, pásmo dozoru je oblast o poloměru 10 km, pro něž se vyhlašují mimořádná veterinární opatření (MVO). Prostřednictvím MVO se ukládají povinnosti obcím a chovatelům v těchto pásmech. Zjednodušeně lze říci, že opatření v tříkilometrovém ochranném pásmu jsou striktnější než v pásmu dozoru.

Bude přítomnost onemocnění předmětem šetření i u okolních chovatelů?

KVS uložila obcím v ochranném pásmu připravit soupis všech chovatelů drůbeže a druhů a počtu drůbeže. Na základě těchto údajů bude provedena epizootologická analýza a bude vybráno určité procento chovů, kde bude provedena kontrola zdravotního stavu drůbeže spojená s případným odběrem vzorků.

Dále budeme sledovat situaci v pásmech, např. prověřovat neobvyklé úhyny či změny zdravotního stavu u chované drůbeže na základě hlášení chovatelů.

Jakým způsobem budete zjišťovat, kdo má v obci chov drůbeže?

Prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření bude povinnost provést k určitému termínu soupisy všech chovatelů drůbeže. Povinnost je uložena jednotlivým obcím (obecním úřadům).

V případě prokázání onemocnění i v okolních chovech dojde pravděpodobně k utrácení těchto zvířat. Budou mít chovatelé nárok na odškodné?

Každý chovatel, v jehož chovu muselo dojít k utrácení z důvodu výskytu nebezpečné nákazy, má dle zákona nárok na kompenzaci. Tyto kompenzace administruje Ministerstvo zemědělství ČR.

Jak dlouho po prokázání onemocnění si nebudou moci lidé pořídit novou drůbež?

V případě chovů, kde došlo k prokázání nákazy a utracení zvířat, je postupováno při obnovení populace vnímavých zvířat v souladu s předpisy EU. Je nezbytné, aby proběhly předepsané postupy očisty a desinfekce v ohnisku a uběhla minimální pozorovací doba, poté budou opatření v chovu odhlášena.

Kvůli ptačí chřipce muselo být letos utraceno přes čtvrt milionu ptáků Ptačí chřipka se nyní vyskytla v obci Trhové Dušníky. V okolí ohniska se vytyčí …

V ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku byl prokázán nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka.

Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1 byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil v letech 2007 a 2017 jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.

V Česku bylo letos vyhlášeno již 39 ohnisek ptačí chřipky a utratilo se zhruba čtvrt milionu ptáků, nemoc citelně zasáhla chovy kachen firmy Perena. Podle Agrární komory ČR to může znamenat výpadky na trhu s kachnami. Kuřecího masa a vajec se výpadky zatím netýkají.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka