Ve 23 letech jsem dostala důvěru vést kavárnu. Dnes spojujeme gastro a sociální služby.

Kdy jste zjistila, že pečení je vaše cesta?
Od mala mě bavilo gastro, káva, všechno kolem toho. A pak přišlo pečení — úplná vášeň. Vystudovala jsem vysokou školu hotelnictví a ekonomie, ale postupně jsem zjistila, že mě to táhne hlavně k pečení. A že to chci dělat naplno.

Začínala jste ve Vile Obora. Jaké to bylo?
Tam jsem se poprvé dostala k Charitě Příbram. Provozovali kavárnu ve Vile Obora a já tam začínala péct. V roce 2023 našli novou provozovnu v Příbrami — a já jsem od nich ve 23 letech dostala absolutní důvěru, ji vést. Byl to pro mě silný moment a dodnes si toho moc vážím.“

V roce 2024 vznikla Kavárna Na Pomezí. Proč právě ten název?
Je to na pomezí dvou světů. Gastronomie a sociálních služeb. Druhý výklad může být i geografický, ale za nás je to hlavně o tom propojení. O tom, že kavárna může být krásné místo — a zároveň může pomáhat.

Jak vypadá váš běžný den?
Denně peču. V takových dávkách, abychom měli pořád čerstvý sortiment. Důraz na čerstvost a poctivé suroviny je u nás základ. Pavlova a karamelový větrník jsou naše stálice — nesmí chybět ve vitríně ani jeden den.

Máte i tematické týdny. Co na nich zákazníci milují? Třikrát ročně děláme tematické týdny. Peču méně tradiční varianty — malinový větrník, pistácie–jahody pavlova… I tohle si najde svoje fanoušky. Někdo rád zkusí něco nového.

V kavárně pracujete s manželem. Jak si dělíte práci?
Já peču, manžel je barista. Připravujeme nápoje z výběrové kávy. Cappuccino je u nás absolutní hit, v létě frapé a ledová káva. Kontrolujeme každé espresso, hlídáme postupy i kvalitu. S kávou u nás nikdo neudělá chybu — manžel o ní dokáže podat informace úplně o všem (smích).

Kavárna není jen gastro. Jak funguje propojení se sociální službou?
Jsme denní stacionář pro seniory Charity Příbram. Kavárna jim zpestřuje program a oni se zapojují do pomoci. Když pomáhají s nějakými výrobky, jsou pak označené — zákazník ví, kam jde finanční pomoc. Pro některé je to forma terapie. Slaví u nás jubilea, pomáhají s praním a rolováním látkových ručníků — je to motorické cvičení. A tradičně u nás otevírají advent. Samozřejmě je vítaná i veřejnost.

Pečete i na objednávku. Co je dnes největší trend?
Sweet bary, narozeniny, oslavy. Naše jméno už má docela zvuk, zákazníků přibývá a vrací se pravidelně. Budujeme to dál.

Kavárna pomohla i Ilče. Jak jste se potkaly?
Ilča dřív pracovala ve Vile Obora. Po všech zdravotních komplikacích jsem jí nabídla možnost se pomalu vrátit do pracovního režimu. Dnes pracuje jeden den v týdnu. Je to pro ni víc než práce — je to socializace, pocit, že je součástí týmu. A pro mě je to obrovský smysl. Vidět, že se někdo díky kavárně vrací do života.

Ano. Objednávek je hodně a já chci všem vyhovět a zároveň udržet kvalitu. Hledám cukrářku — někoho, kdo má vztah ke gastronomii a nebojí se práce.

Kavárna Na Pomezí není jen místo, kde si dáte výběrovou kávu a poctivý zákusek. Je to prostor, kde se potkává práce, komunita, pomoc i návrat do života. Aneta Rysová stojí za projektem, který má duši — a který ukazuje, že když se spojí vášeň, důvěra a poctivá práce, může vzniknout něco výjimečného.