Vařeka: Kajgr zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil

Pane Vařeko, 25.listopadu byla na ČT odvysílaná reportáž „Tygří převzetí,“ ve které pan František Kajgr obvinil Vašeho otce z násilného převzetí společnosti Kajgr, která se zabývala servisem a prodejem pneu. V reportáži bylo řečeno, že se stal obětí podvodu. Doposud jste se jakémukoli vyjádření vyhýbal, nehodláte svůj postoj změnit?

Můj otec v loňském roce zemřel a nemůže se již bránit. Budu tedy muset za naše dobré jméno zřejmě zabojovat sám, a to i přesto, že můj otec nikdy nepovažoval za nutné své syny o svých obchodech informovat.

Vy jste nikdy s panem Kajgrem nemluvil?

Kdysi, před léty na mne na ulici před firmou vybafl člověk, který se představil jako pan Kajgr a jal se mi vyhrožovat, že pokud mu nepomůžu, zostudí mne na veřejnosti. Vůbec jsem nerozuměl tomu co mi říká, vyhodnotil jsem tedy toto setkání jako srážku s šílencem a pustil jsem to z hlavy. To ale není podstatné.

A co je tedy podle Vás v tomto případu podstatné?

Podstatné je přesně to, co ona reportáž úmyslně zamlčela. Pan František Kajgr zdědil po svém otci velmi dobře prosperující firmu. Udělat si obrázek o tom, jak se mu dařilo v rodinné tradici pokračovat, k tomu mi stačilo 5 minut hledání na insolvenčním rejstříku, kde se každý může dočíst následující:

Společnost Kajgr - prodej pneu a.s. dlužila k 3.únoru 2017 svým věřitelům více než 72 milionů korun. Většinu této sumy tvoří dluhy vůči bance, pojišťovnám, finančnímu úřadu a dodavatelům. Tyto dluhy byly vytvořeny dlouho před tím, než pan Kajgr mého otce potkal.

Pan František Kajgr dluží i jako fyzická osoba, a to dle insolvenčního rejstříku (po odečtení pohledávky bance vyplývající z ručení) dalších 24 milionů korun, z toho většinu mému otci.

Další osobní dluh, a to ve výši 22 milionů korun vytvořil pan Kajgr vůči vlastní firmě. To jsou peníze, které byly výnosem firmy, do firemní kasy nikdy nedoputovaly, ale (nezdaněné) byly použity pro osobní potřebu pana Kajgra. V této souvislosti bylo proti panu Kajgrovi vzneseno obvinění ze zločinu zpronevěry a je také vyšetřován ve věci trestného činu poškození věřitele. Toto je další drobnost, kterou reportéři ČT pozapomněli divákům naservírovat.


Pane Vařeko, dle sdělení pana Kajgra, byla valná hromada po převzetí akcií Jindřichem Vařekou starším, jako zástavy dluhu, svolána bez Františka Kajgra i druhého akcionáře, tedy jeho sestry. Zde byl Kajgr odvolán a firmu převzal nevlastní vnuk pana Vařeky staršího, Jan Šimek. Z jakého důvodu nebyl Kajgr o svolání valné hromady informován?

Odpověď je prostá, snadno dohledatelná a soudem potvrzená (viz příloha). V době svolání valné hromady již nebyl pan Kajgr držitelem akcií. Na této valné hromadě, která se konala dne 4.6.2014, byl pan Kajgr s okamžitou platností odvolán z toho důvodu, že pro svoji potřebu vybíral peníze z firmy, jejímž byl ředitelem, nikoliv však jejím majitelem. Prokázaná výše takto způsobené škody činí 2,4 miliony korun. Chtěl bych někdy poznat majitele firmy, který by ponechal ve funkci ředitele člověka, o kterém by zjistil, že si firemní peníze plete se svými.

V reportáži bylo řečeno: „ ..Po šesti letech přišel zlom. Prvoinstanční soud rozhodl o tom, že akcie mají patřit panu Kajgrovi..“

Jedná se o další velkou zkratku v tvrzení paní redaktorky. Soud nebyl o tom, kdo je majitelem akcií, ale o tom, zda akcie, jejichž držitelem byl můj otec, mají být ze soupisu majetkové podstaty vyloučeny či nikoli.
Stranou žalující v tomto sporu byla strana pana Vařeky a stranou žalovanou byl insolvenční správce, který se z principu snaží do konkurzní podstaty zahrnout maximum. Ať už bude výsledek tohoto sporu jakýkoli, pro pana Kajgra se tím nemění vůbec nic. Dluhy, které všemi směry nasekal, mávnutím kouzelného proutku nezmizí.

Dle obchodního rejstříku byla firma Pneuservis Kajgr v dobré finanční kondici, vykazovala roční zisk téměř pět milionů korun a půjčka (30 milionů) měla sloužit k rozvoji společnosti. Z jakého důvodu byly půjčené peníze požadovány k navrácení před datem splatnosti?

Pokud byla firma tak zdravá, jak tvrdí pan Kajgr, potom nevím, proč nesplatila alespoň něco svým věřitelům. Opak je pravdou, audit roku 2013 ukazuje, že firma se nacházela ve stavu, kdy její povinností bylo vyhlásit úpadek.

Domnívám se, že ve své době, jedinou šancí pana Kajgra bylo odprodat akcie své firmy a přeložit tak náklad svých dluhů na někoho jiného. A to se také stalo. Tehdy dostal pan Kajgr šanci se ze svízelné situace dostat. Bohužel, svých nekalých aktivit uvnitř společnosti nezanechal a jako ředitel společnosti nadále používal firemní peníze jako své vlastní. Pan Kajgr zřejmě dodnes nepochopil, co jako podnikatel způsobil. Na straně jedné si půjčoval jako kdyby měl zítra umřít a na straně druhé sponzoroval milionovými částkami hned tři fotbalové kluby. To bylo vůči všem věřitelům nejenom silně neetické, ale svědčí to o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí.

K dokreslení situace je možná zajímavé uvést, že ředitelem „nástupnické“ společnosti Pneu Tiger je již pátým rokem pan Tomáš Kajgr, syn pana Františka Kajgra a manažerem maloobchodního prodeje je pan ing. Šolc, zeť pana Františka Kajgra. Z toho je vidět, že žádná likvidace rodiny Kajgrů se nekoná, ale naopak společný boj o záchranu firmy je daleko přiléhavějším popisem situace.

Na celé záležitosti je nejděsivější představa toho, jak lze naprosto jednoduchý případ člověka, který obral své věřitele o více než sto milionů korun otočit a obrátit hněv lidu proti jednomu z mnoha poškozených. To celé jenom proto, aby bylo možné pomocí několika nemotorně pospojovaných oslích můstků plivnout až na Babiše.

Do reportáže „Tygří převzetí“ úmyslně nebyly zařazeny odpovědi na otázky, které byly redaktorům poskytnuty druhou stranou, a to i přesto, že 95% celkového času reportáže bylo poskytnuto pouze straně prvé.

Reportáž „Tygří převzetí“ je typickou ukázkou novinářské gauneřiny, které se prakticky nelze bránit. Omlouvám se všem čestným novinářům, ale konstatuji, že v očích mnoha novinářů a reportérů jsme my všichni, občané této země, jenom hloupé stádo, které mohou jeho pasáci nasměrovat kterýmkoli směrem se jim jenom zachce.