V ulicích Příbrami se testují podmínky pro cyklisty
4. července 2019 (06:25)
„Vaše cyklostezky, to je jako když hrajete fotbal suprově 85 minut, ale dostanete dva góly v posledních pěti minutách. Máte sice geniální potenciál, ale strašně špatné koncovky,“ řekl Jaroslav Martínek ze spolku Partnerství pro městskou mobilitu
Cyklistická koncepce města získala v prvním ročníku participativního rozpočtu nejvyšší počet hlasů (673) a skončila tak na prvním místě. Do projektu by se mělo investovat 300 tisíc korun.
Jaroslav Martínek z Partnerství pro městskou mobilitu nyní jezdí na kole po Příbrami, aby zjistil, co obyvatele v ulicích nejvíce trápí. Odchytili jsme ho včera brzy ráno na náměstí T. G. M. před jeho vyjížďkou s místostarostou Martinem Buršíkem a zeptali se ho na jeho postřehy z ulic města.
Máte zkušenosti i z jiných měst. V čem je Příbram z pohledu cyklistiky specifická?
Každé město je specifické. Proto jsem tu teď na kole dva dny a snažím se pochopit příběh města, jak tu žijete. Když sem přijedu z Olomouce s rodinou, budu město vidět úplně jinak. Teď jsem tady, žiju tady. Dívám se, jak jsou plné autobusy MHD, snažím se vnímat chodce.
Neradi děláme zakázky, na to je tu spousta inženýrů, my chceme diskutovat s lidmi, kteří tu žijí a kteří budou cyklostezky používat. Na celý projekt je potřeba se vždy podívat z pohledu řidiče, chodce a cyklisty.
Co jste zjistil během Vašeho pobytu v Příbrami?
Perfektní je ulice Bratří Čapků, tam je to jako v Holandsku. Auta mají jen tři metry, chodcům a cyklistům se vyčlenilo snad 6 metrů. Problém však je, že cyklistu zase na konci vhodíte do křižovatky. To je jako když hrajete fotbal suprově 85 minut, ale dostanete dva góly v posledních pěti minutách. Máte geniální potenciál, ale strašně špatné koncovky. Cyklostezky bez koncovky jsou přitom nepoužitelné.
Není naším cílem navrhovat jednotlivé pruhy a stezky, ale bezpečnou síť. Takové tahy, aby jel cyklista plynule. Při budování cyklostezek je navíc potřeba dívat se ze dvou pohledů – z pohledu člověka, který jede do práce a chce tam být co nejrychleji a člověka, který jede na odpolední vyjížďku.
Bude koncepce řešit i přístup do CHKO Brdy?
Napojení do Brd byl úkol číslo jedna, proto mě překvapilo, že už máte město s Brdy skoro napojené. Určitě by se ale měla vyřešit situace v Orlově. Nedoporučuji tu dělat společnou cyklostezku s chodníkem. Pokud tam totiž taková cyklostezka bude, musí cyklisté ze zákona jet po ní. Bikeři budou naštvaní a pro ostatní cyklisty bude v tomto úseku, kde nejezdí tolik aut, bezpečnější jet po silnici.
Mezi Kozičínem a Lazcem máte krásnou širokou silnici, kde by šly udělat víceúčelové pruhy, jaké jsou běžné v Holandsku. Byla by to sice totální revoluce v Česku, ale možné to je. Víceúčelové pruhy jsou pruhy široké 1,5 m po každé straně silnice, které jsou primárně pro chodce a cyklisty. Auta jezdí po prostředku a na stranu sjedou jen v případě, když jede někdo proti. Je to u nás sice zatím neobvyklé, ale je to jen o zvyku. Když tu filozofii přijmete, nebudete z toho vyděšeni. A nemusíte vyhazovat peníze za cyklostezky.
„Tento úsek ale měří jen tři kilometry, bylo by to zcela vytržené z kontextu,“ komentuje tento návrh Martin Buršík.
Je něco, co byste chtěl vzkázat obyvatelům Příbrami?
Naučte se jezdit na kole nejen kvůli svojí kondici, ale i kvůli dobrému pocitu. Když skončíte v práci, nasedněte na kolo. Naučte se život vychutnávat.
Jaroslav Martínek z Partnerství pro městskou mobilitu nyní jezdí na kole po Příbrami, aby zjistil, co obyvatele v ulicích nejvíce trápí. Odchytili jsme ho včera brzy ráno na náměstí T. G. M. před jeho vyjížďkou s místostarostou Martinem Buršíkem a zeptali se ho na jeho postřehy z ulic města.
Máte zkušenosti i z jiných měst. V čem je Příbram z pohledu cyklistiky specifická?
Každé město je specifické. Proto jsem tu teď na kole dva dny a snažím se pochopit příběh města, jak tu žijete. Když sem přijedu z Olomouce s rodinou, budu město vidět úplně jinak. Teď jsem tady, žiju tady. Dívám se, jak jsou plné autobusy MHD, snažím se vnímat chodce.
Neradi děláme zakázky, na to je tu spousta inženýrů, my chceme diskutovat s lidmi, kteří tu žijí a kteří budou cyklostezky používat. Na celý projekt je potřeba se vždy podívat z pohledu řidiče, chodce a cyklisty.
Co jste zjistil během Vašeho pobytu v Příbrami?
Perfektní je ulice Bratří Čapků, tam je to jako v Holandsku. Auta mají jen tři metry, chodcům a cyklistům se vyčlenilo snad 6 metrů. Problém však je, že cyklistu zase na konci vhodíte do křižovatky. To je jako když hrajete fotbal suprově 85 minut, ale dostanete dva góly v posledních pěti minutách. Máte geniální potenciál, ale strašně špatné koncovky. Cyklostezky bez koncovky jsou přitom nepoužitelné.
Není naším cílem navrhovat jednotlivé pruhy a stezky, ale bezpečnou síť. Takové tahy, aby jel cyklista plynule. Při budování cyklostezek je navíc potřeba dívat se ze dvou pohledů – z pohledu člověka, který jede do práce a chce tam být co nejrychleji a člověka, který jede na odpolední vyjížďku.
Bude koncepce řešit i přístup do CHKO Brdy?
Napojení do Brd byl úkol číslo jedna, proto mě překvapilo, že už máte město s Brdy skoro napojené. Určitě by se ale měla vyřešit situace v Orlově. Nedoporučuji tu dělat společnou cyklostezku s chodníkem. Pokud tam totiž taková cyklostezka bude, musí cyklisté ze zákona jet po ní. Bikeři budou naštvaní a pro ostatní cyklisty bude v tomto úseku, kde nejezdí tolik aut, bezpečnější jet po silnici.
Mezi Kozičínem a Lazcem máte krásnou širokou silnici, kde by šly udělat víceúčelové pruhy, jaké jsou běžné v Holandsku. Byla by to sice totální revoluce v Česku, ale možné to je. Víceúčelové pruhy jsou pruhy široké 1,5 m po každé straně silnice, které jsou primárně pro chodce a cyklisty. Auta jezdí po prostředku a na stranu sjedou jen v případě, když jede někdo proti. Je to u nás sice zatím neobvyklé, ale je to jen o zvyku. Když tu filozofii přijmete, nebudete z toho vyděšeni. A nemusíte vyhazovat peníze za cyklostezky.
„Tento úsek ale měří jen tři kilometry, bylo by to zcela vytržené z kontextu,“ komentuje tento návrh Martin Buršík.
Je něco, co byste chtěl vzkázat obyvatelům Příbrami?
Naučte se jezdit na kole nejen kvůli svojí kondici, ale i kvůli dobrému pocitu. Když skončíte v práci, nasedněte na kolo. Naučte se život vychutnávat.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: www.pribram.cz
autor: mir
Další články
Úpal nebo úžeh? Dva letní nepřátelé, které si lidé často pletou
Stačí jedno odpoledne na pláži bez klobouku nebo hodina v rozpáleném autě a lidský …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Pivní slavnosti na Řimbabě 2026: regionální piva, barokní pec a pokračující tradice v Bohutíně
Bohutín si loni poprvé vyzkoušel, jak chutná vlastní pivní festival — a ukázalo se, že …
KULTURA
REMAX Nova v novém. A s chutí růst dál
Možná jste si v posledních dnech všimli změny, která se objevila v oknech naší …
PR
Tepelná kupole rozpálí Česko do extrémních veder. Koncem týdne může být až 39 °C
Během týdne bude na celém území České republiky zesilovat příliv velmi teplého …
AKTUÁLNĚ
Jelen míří do Příbrami. Ještě před koncertem odhaluje Jindra Polák tajemství vzniku největších hitů
Kapela Jelen patří k nejpopulárnějším českým skupinám současnosti a už tuto sobotu 27. …
ROZHOVOR
U Dubna vyletěl motorkář ze silnice, pro zraněného letěl vrtulník, hlavní tah je uzavřen
Na Příbramsku pokračuje série vážných dopravních nehod. Po včerejší hromadné havárii u …
AKTUALIZOVÁNO
Vědci zjistili, proč nás nové oblečení tak vzrušuje. A není to kvůli módě.
Nový outfit dokáže mozek na pár minut rozsvítit jako světelnou show. Věda to …
LIFESTYLE
Irský válečník, příbramské srdce: Fleury vítězí a podporuje Pudilovou před jejím titulákem
Irský šampion a partner příbramské zápasnice Lucie Pudilové, Will Fleury, v neděli …
SPORT
Chceme se raději koupat, nebo mít co pít? Studny ani zásoby spodních vod nejsou bezedné
V době veder je vodovodní síť pod velkým tlakem a každá zbytečně spotřebovaná kapka se …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Václav Chaloupek zavítal do regionu natáčet další díly z cyklu Ostrovy naděje
Vzácná orchidej bradáček srdčitý se stal jedním z důvodů, proč k nám do regionu opět …
PŘÍRODA




