V týdnu to bude 370 let od předání Svaté Hory jezuitům

Svatá Hora oslaví v tomto týdnu jedno zajímavé výročí. Uplyne totiž 370 let od jejího předání jezuitům. Tuto událost přibližuje i kniha, která v těchto dnech vzniká.

Na Příbramsko přišli jezuité jako misionáři v roce 1624 z Březnice patřící Přibíkovi Jeníškovi z Újezda. Pro nedostatek jiných katolických kněží působili i ve světské duchovní správě jako administrátoři opuštěných farností. Dalších téměř dvacet pět let s přestávkami pustošila celou zemi včetně našeho regionu císařská i cizí vojska. V klidných mezidobích si lidé z okolí zvykli pro útěchu chodit na Svatou Horu, která získávala proslulost jako pomáhající místo zvlášť po zázračném uzdravení Jana Procházky roku 1632. Nejdůležitější však bylo, že se začala těšit mimořádné oblibě vlivné a již zcela katolické regionální šlechty. Ta po dlouhých jednáních přes odpor příbramské městské rady, které šlo také o starší peněžité nadace s ní spojené a proudící dosud do městské pokladny, dosáhla svého. Císař Ferdinand III., který Svatou Horu osobně navštívil, vyhověl jejímu přání a přikázal odevzdat svatohorskou kapli do správy jezuitům. Předání kaple stojící na pozemcích příbramské obce se konalo nejspíš v sobotu 24. srpna 1647.

Po skončení třicetileté války v roce 1648 se jezuité díky mecenášům převážně z řad šlechty a zámožnějších měšťanů rozhodli vybudovat ze Svaté Hory centrum náboženského života celých Čech. Šlo o široce založený barokní krajinný koncept. Putování po cestách s kaplemi například z Březnice, ze Slivice, z Prahy s tzv. Malou Svatou Horou i odjinud se stalo pro poutníky mimořádným kulturním a společenským zážitkem. Svatá Hora s kostelem, mariánským sloupem, Kalvárií, krápníkovou jeskyní Máří Magdalény, krásnou hudbou, divadelními představeními a možností koupit svým blízkým dárek byla tehdejší podobou našich současných návštěv hradů, zámků, naučných stezek a obchodních center.