V Příbrami si připomněli 70 let od smrti generála Kholla na Dukle

V Příbrami si dnes připomněli výročí smrti generála Josefa Kholla, který padl před 70 lety v bojích o Duklu. Pietního aktu u jeho pamětní desky v Základní škole Jiráskovy sady se zúčastnilo kolem čtyř desítek lidí. Nechyběli mezi nimi zástupci armády, svazu bojovníků za svobodu a obce legionářské. Kholl byl za druhé světové války velitelem zahraničních jednotek v Africe, na Blízkém východě a na východní frontě. Po smrti byl oceněn řadou vojenských vyznamenání. Vzpomínková akce se bude konat také o víkendu v jeho rodišti v Plavsku v jižních Čechách.

Přestože Khollovo jméno nesou ulice v Příbrami či Rakovníku, jeho osudy nejsou veřejnosti příliš známy. Podle ředitele krajského vojenského velitelství Miroslava Slivky je to tím, že někteří veteráni známí spíše regionálně nejsou patřičně připomínáni na celorepublikové úrovni. Vidí v tom úkol pro Vojenský historický ústav, který podle něj ze svých archivů teprve postupně vytahuje pozapomenuté osobnosti a přibližuje jejich osudy.

Josef Kholl (1914 až 1944) vyrůstal ve Vysoké u Příbramě a v Příbrami navštěvoval reálku. Za okupace působil v odboji a po odchodu do exilu stál u zrodu československé zahraniční jednotky pod velením Karla Klapálka. Sloužil ve velitelských funkcích a zúčastnil se všech významných bojů na Blízkém východě a v severní Africe, později odešel do nově se formující 1. československé brigády v SSSR. Vyznamenal se mimo jiné při bojích u Tobruku, podílel se na osvobozování Kyjeva, Žaškova a Bílé Cerkve. Jako velitel elitního 1. pěšího praporu padl při dobývání Dukelského průsmyku.

Podle ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfla, který o Khollovi napsal knihu, je otázkou, jak by se vyvíjel jeho život, kdyby dukelskou operaci přežil. "Myslím si, že by to nedopadlo dobře, protože všichni z jeho nejbližšího okolí byli po roce 1948 nějakým způsobem politicky perzekuováni," uvedl. Kholl byl podle Velfla po mnichovské kapitulaci jedním ze zástupců armády, kteří uvažovali o vojenském převratu a nastolení vojenské vlády, jež by za žádných okolností nesložila zbraně. "Co se týče jeho postojů, tak se choval apoliticky, ale zase na druhou stranu to určitě nebyl člověk, který by inklinoval k pořádkům sovětského ražení," míní Velfl.

Podotkl, že Kholl byl po odchodu na východní frontu nápadný elegantním zevnějškem a na sovětské poměry komfortním vybavením, zlatým prstenem a hodinkami nebo zásobou amerických cigaret - vůbec prý nevypadal jako člověk, který má za sebou tři roky těžkých bojů v poušti. "Teď jsem četl docela zajímavý materiál, že byl dokonce sledován KGB s ohledem na to, jak byl vybaven a co měl s sebou," dodal Velfl.