V Pičíně mizí cedule, obec zvažuje výrobu replik

A právě rybníky, tvrz, kostel a příběhy dávných poutních míst tvoří duši obce, která si zaslouží víc než jen úsměv.

První písemná zmínka o Pičínu pochází z roku 1289, kdy tu působil farář jménem Petr. Už tehdy tu stál kostel Narození Panny Marie. Patronát nad ním přešel roku 1320 na strakonické johanity, jejichž kříže dodnes zdobí interiér kostela i budovu fary.

Pičínská tvrz
Ve 14. století vznikla v obci tvrz, později přestavěná na sýpku. Vystřídalo se tu několik šlechtických rodů — od Bechyňů z Lažan, kteří upravili tvrz v renesančním stylu, přes Dubské z Vítěněvsi, až po Hochbergy z Hennersdorfu. Kostel se stal rodovým pohřebištěm, tvrz zůstala jako tichý svědek dějin.

Krvavá paní z tvrze: Kateřina, která dějiny nešetřila
Pičín má i svou temnou legendu. V 16. století zde působila Kateřina z Komárova, provdaná Bechyňová z Lažan — šlechtična, která se stala správkyní panství, zatímco její manžel Jan Bechyně zastával funkci purkrabího na Karlštejně.

Podle historických pramenů se Kateřina dopustila brutálního týrání poddaných, za které byla nakonec odsouzena k smrti hladem ve věži Mihulka na Pražském hradě. Sama se přiznala ke čtrnácti vraždám, ale některé zdroje hovoří až o třiceti obětech.

Proces trval od roku 1531 a podle soudních výpovědí měla Kateřina na svědomí kruté činy — od strhávání kůže po polévání vroucím máslem a solením ran. Kateřina zemřela v březnu 1534, a lidová legenda praví, že byla nalezena s okousanými prsty — jako děsivý obraz zoufalství, v jakém skončila.

Její příběh zůstává jednou z nejtemnějších epizod českého feudálního období. Tvrz nad rybníkem Příkopem dál stojí jako tichý svědek událostí, které překročily hranice lidskosti i dějin.

Zaniklý klášter sv. Antonína: baroko, chodby a hřiště
V 18. století vznikl v obci poutní areál sv. Antonína Paduánského, jehož kaple Božího hrobu byla inspirována jeruzalémským originálem. Styl stavby připomínal Svatou Horu v Příbrami.
Podle místních se pod kaplí nacházely chodby, které vedly až ke tvrzi nebo k rybníku. Po zrušení areálu císařem Josefem II. v roce 1786 se dochovaly jen sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína — a místo, které nakonec dál slouží komunitě— současné hřiště Sokola Pičín.

Osobnosti, které Pičín proslavily
• Vítězslava Klimtová – výtvarnice a spisovatelka, zakladatelka pohádkového muzea strašidel v Pičíně (nyní v rekonstrukci)
• Hynek Kubát – hudební pedagog, žák Antonína Dvořáka, zakladatel Kladenské filharmonie
• Jindřich Vohánka – textilní výtvarník

Krádeže cedulí s názvem obce Pičín aktuálně řeší Krajská správa a údržba silnic, protože kromě orientace pro řidiče slouží tyto značky i jako značení snížené rychlosti. Jak upozorňuje starostka obce Lenka Kupková, po medializaci opakovaných krádeží se ozývají lidé s návrhy na pomoc i nápady, jak situaci řešit. Zvažuje se výroba replik pro turisty, aby si mohli odvézt památku, a přitom ty oficiální cedule zůstaly na místě. Obec zároveň hledá vhodné místo, kde by se návštěvníci mohli vyfotit u oficiálního nápisu Pičín, aniž by došlo k dalším škodám.

„Občané Pičína jsou na svou obec hrdí. Vnímám, že je spíš pobaví, když se někdo podiví nad názvem obce, třeba při diktování bydliště. Ale často právě to vede k otázkám, kde Pičín leží a jak se tu žije. Máme bohatou historii, krásné okolí, lesy, louky, rybníky, kostel s věží viditelnou už z dálky — a k tomu aktivní komunitní život, který propojuje sousedy. Třeba oblíbený pochod Pičín–Řitka, letos už posedmé,“ říká starostka.

Pičín je víc než jen jméno, které budí pozornost. Je to vesnice s historií a humorem, který místní zvládají s grácií. A pokud se tam vydáte, fotku si klidně udělejte — ale ceduli nechte na místě.