V Jincích dokončili rekonstrukci střechy na huti Barbora

30. října 2019 (08:46)

Dřevouhelnou huť Barbora založil hrabě Rudolf Vrbna. Stavba začala v roce 1805 a do provozu byla uvedena o pět let později.

V Jincích se pracuje na záchraně unikátní huti Barbora, která se jako jediná v Evropě zachovala i s okolními stavbami. Přitom stačilo málo, a o tuto významnou technickou památku jsme přišli. Před dvěma lety se huť nacházela v tak zchátralém stavu, že hrozilo její zřícení. Historický odkaz místa však naštěstí není lhostejný současnému vedení městyse. To od soukromého vlastníka huť odkoupilo a nyní ji dává krok za krokem dohromady.

Právě v těchto dnech byla dokončena rekonstrukce střechy. Momentálně probíhá úklid staveniště před zimním obdobím. Ten by měl být dokončen nejpozději do 7. listopadu. Následovat by měla oprava fasády, osazení dveřmi a okny. Zároveň je vypsán projekt na rekonstrukci interiéru huti a obnovu přilehlých objektů. Předpokládaná výše investice je 40 milionu korun.

Na huť se přijeli podívat odborníci z Norska. Když viděli, že se na Příbramsku o technické památky umíme postarat, dostal projekt zelenou
„Z našich ani evropských peněz není možné dotace získat, přihlásili jsme se proto do Norských fondů, kde jsou vyčleněny prostředky na technické památky. Abychom mohli o dotaci požádat, musíme však mít norského partnera, který stavbu posoudí. Povedlo se nám sehnat dva experty, kteří mají s Norskými fondy zkušenosti z celého světa. V Čechách se zatím podíleli jen na dvou projektech, a to v Praze a Kutné Hoře,“ uvedl Josef Hála, starosta Jinec.

„Líbilo se jim, že je huť zasazena do místa s dlouholetou hutnickou tradicí a že tu bude regionální muzeum. Ukázali jsme jim i Hornické muzeum v Příbrami. Když viděli, že se o technické památky umíme postarat, dali našemu projektu zelenou,“ dodal starosta.

Odborníkům z Norska se rovněž líbilo umístění huti v samém centru Evropy. Vidí to jako příležitost k vytvoření zázemí pro začínající řemeslníky, kteří by se na huti učili opravovat historické památky.

Specializací huti bylo odlévání litinových trubek, vyráběly se v ní ale i další strojní součásti. V provozu byla do roku 1874. V dalších letech byla v areálu zřízena pila, která fungovala do roku 1951. Poté objekty sloužily jako skladiště zemědělského družstva. Objekt je veden Národním památkovým ústavem jako chráněná památka.