V Hornickém muzeu se uskutečnil tradiční masopustní průvod a lidová veselice

20. února 2022 (11:28)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Masopustní průvod s maskami a jiné zvyky mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách konce zimy.

V Hornickém muzeu Příbram se v sobotu uskutečnil tradiční masopustní průvod a lidová veselice v prostředí historických báňských objektů v areálu Ševčinského dolu na Březových Horách. Na přípravě této širokou veřejností oblíbené akce muzeum tradičně spolupracuje se Sborem dobrovolných hasičů z Bohutína. Součástí programu byly humorné scénky a hornické písničky.

Letošní ročník byl spjat také s právě probíhající olympiádou. Na návštěvníky čekaly nejrůznější sportovní disciplíny jako například lední hokej, triatlon, skok na lyžích a krasobruslení. Ani pandemie koronaviru nenechala přítomné chladnými. Nechyběl doktor se zdravotní sestrou, kteří přítomné návštěvníky testovali na přítomnost viru svérázným způsobem.

Masopustní oslavy pochází z tradic římského náboženství. Už ve starověku se začátek nového roku začal totiž řídit podle vegetačního cyklu přírody a shodoval se s březnovým příchodem jara, jež si lidé asociovali všelijakými božstvy plodnosti. Jedním z takových bohů byl patron vinné révy a hodování Bakchus. Právě podle něj jsou zmiňované oslavy známé jako římské bakchanálie.

Masopustní průvod s maskami a jiné zvyky mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách konce zimy. Proto se dnes již tradiční zvyky podobají ruskému svátku, který je nazýván jako maslenica. V Čechách a na Moravě mají masopustní reje tradici už od 13. století.

Jako masopust je označováno slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou, začínající po svátku Tří králů 6. ledna a končící na Popeleční středu. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období (letos připadá na 24. února) – zvaným Tučný čtvrtek, který slibuje zabijačky a hostiny. Poslední tři dny masopustu před Popeleční středou (nastane 2. března) jsou zasvěceny karnevalovým průvodům a tanečním zábavám, se kterými si většina z nás masopust spojuje.

Když masopustní doba končí, nastává název končiny, fašank, vostatky, ostatky, voračky, šibřinky nebo karneval.